Život Louisové-Dreyfusové připomíná pohádku. Rodačka z Leningradu se díky inteligenci a kráse vypracovala do špičky francouzského žebříčku boháčů. Alespoň to tvrdí tamní časopis Challenges.

Mezi ženami je movitější jen Liliane Bettencourtová, jíž patří většina kosmetické firmy L’Oreál. Ona jmění zdědila. Margarita Louisová-Dreyfusová se k němu provdala. Nyní spravuje majetek odhadnutý na osm miliard dolarů (přes 210 mld. Kč). Její firma patří k hlavním světovým hráčům v zemědělském byznysu, a nejen v něm.

Na začátku Margaritina úspěchu byla přitom svatba. Za sebou měla studia ekonomie na prestižní Moskevské státní univerzitě a Leningradském institutu. Ve 27 letech se vydala ze SSSR do Švýcarska.

Jen pár měsíců nato potkala v letadle z Curychu do Londýna o šestnáct let staršího Roberta Louise-Dreyfuse. Z lásky se narodili Éric (1992), Maurice a Kirill (1998). Před šesti lety jí muž zemřel. Tři roky truchlila, pak se zamilovala do bankéře Philippa Hildebranda, zatoužila po dalších dětech. Vysněných dvojčat se má dočkat v dubnu.

Přes pokročilý věk nebude carevna, jak jí kvůli ruskému původu a majetku říkají ve Francii, nejstarší matkou dvojčat světa. Zprávy o nich, většinou šedesátnicích, přicházejí pravidelně.

Nejstarší: Indka po sedmdesátce

Prvenství mezi nimi teď patří zřejmě Omkari Panwarové z indického Uttarpradéše. Dvojčata porodila v červnu 2008, v sedmdesáti, někde se uvádí i v 72. Syn Amritwani a dcera Barsaat vyšli manžele v přepočtu na více než čtvrt miliónu korun. Tolik zaplatili za umělé oplodnění (IVF).

Roky na něj šetřili, nakonec prodali buvola, půdu zatížili hypotékou. „Že mám primát, pro mě nic neznamená. Chci se jen starat o své drobečky, dokud budu moci,“ řekla matka po porodu. Těhotenství označila za krušné: „Děti se narodily o měsíc dříve, císařským řezem. Ale někdy musíte trpět, když chcete něco dobrého.“

Její muž, tehdy 77letý Charan Singh, dodal: „Kritizovali nás. Ale my jsme vychovali dvě dcery, po synovi toužili. Obcházeli jsme svatá místa. Prosili. Teď nám bůh požehnal. Mohu zemřít jako šťastný, pyšný otec.“

Manželé nyní pečují jen o něj. Dcera tragicky zahynula ve čtyřech letech. „Syn zůstal. Když se mě na ulici ptají, zda jsem jeho babička, hrdě odpovídám: ne, matka,“ pyšní se Panwarová. Připouští, že věk s sebou přináší úskalí. Dohnat školáka plného života, obléci ho, umýt, uvařit je někdy vysilující. „Chtěli bychom se dožít aspoň jeho svatby. Čas není na naší straně. Ale kdyby se něco stalo, dcery se postarají,“ říká.

Rádžo Deviová s dcerou a s mužem

Rádžo Deviová s dcerou a s mužem

FOTO: ČTK

Spor o prvenství

V dostupných statistikách je někdy jako ta „nej“ matka zmiňována i Indka Rádžo Deviová Lohanová. Porodit měla v sedmdesáti, a to v listopadu 2008 dceru Naveen. A kvůli nepřesným úředním záznamům přichází v úvahu i Španělka Maria del Carmen Bousadaová. Syny Christina a Paua přivítala na svět v prosinci 2006, záhy oslavila 67 let.

O pár měsíců tím překonala Rumunku Adrianu Iliescu, jež se dcery Elizy dočkala o rok dříve jako šestašedesátnice. Bývalá univerzitní profesorka, autorka knih pro
děti, pozdní mateřství vysvětlovala argumentem, že prostě na něj dlouho neměla čas.

Výčet maminek rekordmanek není zdaleka konečný. Ve světě jich žijí bez nadsázky desítky. Ve výčtu nesmí chybět ani Němka Annegret Raunigková. Skoro před rokem, v 65 letech, se v Berlíně dočkala čtyřčat. Dívka Neeta a chlapci Dries, Bence, Fjonn se sice narodili ve 26. týdnu, vážili od půl kilogramu do kilogramu, nicméně žijí. Nutno říci, že matka si k nim pomohla nezákonně, neboť žádný evropský stát IVF v jejím věku neumožňuje.

Ona – povoláním učitelka – v tu dobu již měla navíc třináct dětí od deseti do 44 let, které počala s pěti otci. Lékaři ji také od dalšího těhotenství zrazovali s tím, že ho nemusí přežít.

Němka Annegret Raunigková se v 65 letech dočkala čtyřčat. Na snímku z roku 2005 je se svými vnoučaty.

Němka Annegret Raunigková se v 65 letech dočkala čtyřčat. Na snímku z roku 2005 je se svými vnoučaty.

FOTO: ČTK

Cíl: uniknout smrti

Za průkopnici mezi matkami šedesát plus je obecně považována Italka Rosanna della Corteová. Po smrti milovaného syna Riccarda se rozhodla – bez ohledu na věk – počít s manželem dítě. V 64 letech se jí narodil další syn nový Riccardo. Přes obrovský poprask, který událost v roce 1994 vzbudila, jeho rodiče ani dnes nelitují.

Rosanna nicméně následovnice varuje: „Myslím si, že bych měla zůstat výjimkou. Ideální nejzazší věk pro těhotenství je do padesáti. Jenže nám dal Riccardo šanci znovu žít.“

A závěr? Potomci starých matek mají dost společného. Narodili se z darovaných vajíček, leckdy z darovaných spermií. Ženy – ty nad šedesát jistě – podstoupily oplodnění nelegálně. Kliniky ochotné po složení nemalé sumy zákrok provést našly většinou v Indii, na Ukrajině, v USA. S cílem mít co nejvíce dětí si nechaly do těla vložit hned několik embryí. Novorozenci proto pak přicházeli na svět předčasně, nezřídka nevážili ani kilogram.

Izraelka Samira Eliasová porodila v roce 2003, kdy jí bylo 58 let.

Izraelka Samira Eliasová porodila v roce 2003, kdy jí bylo 58 let.

FOTO: ČTK

Nejstarší Češce, podle statistik z posledních let, bylo v době porodu 51. Ať mámy k těhotenství v pokročilém věku vede cokoli, přejí si do jedné toto: dožít se dospělosti ratolestí, jejich svatby. Boj s časem už prohrála třeba Španělka Maria del Carmen Bousadaová. Zemřela v 69 letech na rakovinu prsu. Vypukla u ní pravděpodobně po podávání velkých dávek hormonů během IVF. Její vysnění synové se stali sirotky ve dvou a půl roce.