Protože skrývají různá úskalí a rizika, o kterých většina maminek neví. Spousta z nich si myslí, že je tento operační porod bezpečnější a méně bolestivý než ten spontánní, který probíhá normálně. Tak tomu ale v žádném případě není. Podle odborníků by měl být záchrannou brzdou, ale ne běžným zákrokem, kterým se začíná stávat.

Fakt, že v počtu císařských řezů patříme k průměru Evropy a v předporodní i kojenecké úmrtnosti máme jedny z nejlepších výsledků na světě, by ženy neměl ukolébat. Negativní trend je zjevný, a nejen u nás. Počet těchto zákroků stoupá, i když k tomu pokaždé nejsou jen medicínské důvody. Lékaři často slyší na přání maminek i proto, že císařský řez je pro ně rychlejší, jednodušší a právně hůř napadnutelný, což hraje podstatnou roli třeba v USA, jak tam neoficiálně přiznávají porodníci.

Strach z bolesti

Císařský řez na přání matky není v České republice povolený. O tom, jestli bude nebo nebude nutný, rozhoduje na základě odborného vyšetření pouze lékař. Přesto se ho řada žen snaží dosáhnout. Hlavním důvodem jsou už zmíněné obavy z bolestí doprovázejících běžný porod. Podle odborníků se ženy bojí zbytečně.

„Máme celou škálu nefarmakologických i farmakologických možností, které můžeme použít, když se porodní bolest stane pro maminku nesnesitelnou,“ říká doc. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., z porodnice U svatého Apolináře v Praze. „Jsou odstupňované, zvládnou různě intenzívní potíže rodičky a můžeme je použít prakticky kdykoliv během porodu.“

Také by pomohlo, kdyby porodní asistentky víc vysvětlovaly maminkám tyto a další věci v rámci předporodní přípravy. Těhotné ženy se pak obvykle zklidní a nakonec souhlasí se spontánním porodem. Tyto závěry potvrzují i odborné studie. Klidnější a méně úzkostlivé reakce mívají pozitivní vliv na průběh porodu i na to, jak ho ženy zvládají.

Rizika pro matku i dítě

Podle docenta Pařízka by lékaři měli budoucím maminkám vysvětlovat rovněž to, jaká rizika císařský řez skrývá. Není jich málo. Při celkové anestezii je to třeba vdechnutí obsahu žaludku, u lokální anestezie pak pokles krevního tlaku těhotné ženy. Mezi další nebezpečí patří krvácení, poranění dělohy i okolních orgánů, infekce v ráně nebo v děloze a tromboembolická nemoc, při které se ucpou tepny.

Císařský řez není výhodný ani pro dítě. Jeho tělíčko je při průchodu přirozenými porodními cestami vystavené tlaku, který ho zbaví spolykané plodové vody. Spontánní porod navíc u dítěte navodí určitou míru stresu. Ten sehrává pozitivní roli v prvních okamžicích života. Pokud se ale narodí pomocí císařského řezu, může mu stimulace nutná pro normální poporodní adaptaci chybět a snadno u něj nastanou problémy, hlavně s dýcháním.

Pravda, komplikace, které doprovázejí císařský řez, jsou málo časté. To by však v maminkách nemělo probouzet falešný pocit absolutního bezpečí. Výzkumy také ukazují, že u dětí, které neabsolvovaly přirozenou pouť porodními cestami a nepřišly do kontaktu s mikroby matky, se v pozdějším věku častěji objevuje astma, alergie a problémy s imunitou.

Císařský řez skrývá i další úskalí. Když ho žena absolvovala a chce mít pak dalšího potomka, hrozí jí mnohonásobně vyšší riziko, že se jí v dalším těhotenství v děloze chybně uloží a ukotví placenta. Stoupá pak riziko krvácení během následujícího těhotenství, na jehož konci musí lékaři znovu provést císařský řez, což ale bývá tentokrát složitější. Kvůli chybnému ukotvení placenty jí někdy bývá nutné odejmout dělohu, protože začne krvácet tak silně, že to ohrožuje život ženy.

„Lékař by měl proto přistoupit k císařskému řezu jenom tehdy, pokud představuje pro matku i pro dítě menší riziko než spontánní porod,“ vysvětluje docent Pařízek.

Může narušit kontakt s dítětem

Císařský řez je problematický i z pohledu psychologů. Přirozený porod představuje totiž pro ženu zkušenost, která přispívá k jejímu lidskému zrání a rozvoji osobnosti. Výzkumy psychologů navíc ukazují, že matky, které zůstávají po porodu v kontaktu se svým dítětem, snáz sladí svůj spánek s jeho spánkem. Novorozenec se navíc lépe adaptuje na okolní svět, má menší potíže s dýcháním a méně neurologických potíží.

Proto psychologové doporučují, aby zdravotníci podporovali co nejčasnější kontakt matky s dítětem také u císařských řezů. Samozřejmě tam, kde to je možné. „Na naší klinice provádíme většinu císařských řezů v lokálním znecitlivění a umožňujeme muži těhotné ženy, aby byl se svou partnerkou během celého zákroku, a dokonce i v době, kdy jí přikládáme dítě k prsu,“ říká docent Pařízek.

Andělská pomoc a ďábelská služba

Ten, kdo si přečte výčet uvedených potíží, si možná řekne: „Jak to, že s pomocí císařského řezu přijde na svět tolik zdravých dětí?“ Je to díky tomu, že se moderní medicína umí s většinou uvedených problémů vypořádat. Otázka je, za jakou cenu.
Trefně to vyjádřil docent Pařízek: „Císařský řez představuje na jednu stranu něco jako andělskou pomoc. Pomáhá zachránit zdraví nebo i život matkám a dětem. Pokud se ale provádí neodůvodněně, může pro ně představovat ďábelskou službu.“

Co může zmírnit různě silnou bolest

Mírná bolest

  • Elektroanalgezie (TENS – transkutánní elektrická nervová stimulace pomocí speciálního přístroje)
  • Hydroanalgezie, využívá vody a vodního prostředí

Středně silná

  • Nalbuphin a Entonox

Nesnesitelná

  • Epidurální analgezie