Článek
Ti, kdo takové "nucení" ze strany rodičů zažili, si kolikrát říkají, že by své vlastní dítě do ničeho takového netlačili. I oni sami ale možná jednou budou rádi, že je rodiče přeci jen ke hře na nějaký ten nástroj "přemluvili". Možná nejen proto, že se přeci jenom něco naučili, ale také proto, že jim tyto "hudební lekce" z dětství pomohou udržovat čirou mysl i v pozdějším věku.
Jak dokázali vědci v nedávném testu, penzisté, kteří za mlada hrávali například na piano, klarinet nebo brali lekce na jiný hudební nástroj, prokazatelně vykazovali ve stáří lepší výsledky v inteligenčních testech, citoval server Daily Mail. I základní dovednosti, které se například při Alzheimerově chorobě rapidně snižují, u těchto lidí zůstaly mnohem více zachovány.
"Hudební aktivita v průběhu života může sloužit jako kognitivní cvičení, které nejen udržuje mozek v činnosti, ale je schopné mu pomoci i lépe se vypořádat s procesem stárnutí," uvedla odbornice na problematiku stárnutí Brenda Hanna-Pladdyová z univerzity v Kansasu.
Hudbou k lepšímu zdraví
Kladný přínos hudby pro vývoj v dětském období byl prokázán již v dřívějších studiích, výše uvedená zjištění ale byla první, která prokázala kladný vliv hudby během celého života.
Aby vědci potvrdili svá zjištění, poprosili o spolupráci 70 zdravých dobrovolníků ve věku mezi 60 až 83 lety. Ty pak rozdělili do dvou skupin podle jejich zkušeností s hudbou či hraním na hudební nástroj. V hudební skupině, kde dobrovolníci byli amatéři hrající na nějaký nástroj zhruba od věku 10 let, bylo u všech členů zjištění lepší hodnocení v různorodých kognitivních testech. Byl u nich také zjištěn poměr mezi délkou hraní a výsledky testů. Čím déle hráli, tím lepší výsledky dosáhli.
Nicméně, u těch jedinců, kteří ještě stále aktivně hrají na nějaký nástroj i ve vyšším věku, byly zjištěny velmi podobné výsledky jako u těch, kteří už dávno nehrají. Vědci podle toho poukazují na fakt, že záleží spíše na tom, kdy začneme hrát a jak dlouho praxe trvá v produktivním věku, než na tom, zda stále aktivně hrajeme i ve stáří.
"Velmi záleží na období, kdy se člověk začne učit hrát a jaká je přizpůsobivost mozku v tomto období. Čím větší plasticita mozku, tím lépe se člověk přizpůsobuje a učí hrát. To má pak i mnohem větší vliv na vývoj jeho mozku," dodala Pladdyová.
