Léčba neplodnosti je sice v některých případech během na dlouhou trať, ale jindy stačí pár měsíců či dokonce týdnů a miminko je počato.

Stále však existuje mnoho mýtů, kterými je léčba neplodnosti opředena:

1. Neplodnost není nemoc

Naopak neplodnost byla Světovou zdravotnickou organizací uznána jako nemoc. Hovoříme o ní, jestliže žena neotěhotní po roce pravidelného nechráněného styku. „V České republice je takto postižených cca 15 % dvojic. Přibližně 90 % z nich se nám podaří vyléčit, tedy nakonec se dočkají miminka,“ říká vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny GEST Jan Šulc.

2. K lékaři se má jít až po dvou letech snažení

Ne. Čekat s návštěvou reprodukčních lékařů více než 1 rok je zbytečné. Zvlášť je-li ženě 35 let a více. Zbytečně se tím pár bude okrádat o čas a trpělivost. A jak dlouho má žena s návštěvou odborníka čekat, jestliže se po vysazení hormonální antikoncepce nedostaví menstruace? „Tento problém je poměrně častý, obzvláště začala-li žena tabletky užívat již v době, kdy neměla ustálený pravidelný cyklus. Stav se ale většinou sám upraví. Určitě radím vyčkat alespoň 2-3 měsíce,“ říká Jan Šulc.

3. Věk při oplodnění ze zkumavky nehraje roli

Naopak. Tak jako je stáří žen určující pro schopnost přirozeně počít potomka, je velmi podstatné i pro léčbu neplodnosti. Například při léčbě metodou IVF (in vitro fertilizace), neboli oplodnění ve zkumavce, má 30letá žena v průměru dvojnásobnou šanci otěhotnět než žena 40letá! „Je to dáno tím, že vajíčka ženy se každým rokem spotřebovávají a stárnou. A pak neplní funkci ani při spontánním početí ani při asistované reprodukci,“ konstatuje Jan Šulc.

4. Léčba neplodnosti je zdlouhavá a bolestivá

Mnoho lidí se děsí nekonečných vyšetření, kontrol, bolestivých zákroků, toho, že budou muset rovnou podstoupit IVF. Ovšem více než 40 % (!) párů dokážou lékaři pomoci mnohem jednodušším způsobem, než je mimotělní oplodnění. U žen například často stačí tabletkami upravit hormonální poměry, což odhalí jednorázový odběr krve. Tato léčba často zabírá rychle, v některých případech hned první měsíc! Také například metoda intrauterinní inseminace (IUI) je velmi jednoduchá a zcela nebolestivá.

5. Léčba je finančně nedostupná

To je do určité míry pravda. Základní vyšetření a léčba včetně například inseminace jsou plně hrazeny pojišťovnou. Také 4 cykly IVF se stimulací vaječníků (z toho 3 s embryotransferem) kryje zdravotní pojištění do 39 let věku ženy. Ovšem pouze v základní podobě. Lékaři například doporučují párům nechat si přebytečná embrya zamrazit a použít je v případných dalších cyklech. To už si dvojice ovšem musí zaplatit. Připlácí se také za kvalitnější léky určené ke stimulaci vaječníků a další metody zvyšující úspěšnost léčby. Doplatek se tak může pohybovat v řádu tisíců na jeden pokus. Ne všechny tyto metody jsou ale nutné, záleží na diagnóze muže i ženy.

6. Každý „trouba“ přece umí počít dítě

To, že někteří lidé kolem sebe nemají dvojice, které bojují s neplodností, je spíš hodně neobvyklé. V Česku se totiž léčba týká každého šestého až sedmého páru. V průměru 3 miminka ze 100 se rodí díky metodě IVF, téměř v každé třídě základní školy bude takové dítě. Takže pocit izolovanosti je spíš zdání, mnoho lidí o problému prostě nemluví.

Velkou pomocí mohou být mnohé webové stránky s informacemi, on-line rozhovory, chaty na téma neplodnost. Již téměř rok fungují stránky na facebooku Všechna miminka jsou super! Jejich hlavním posláním je bourat společenská tabu v oblasti neplodnosti. GEST svým pacientům nabízí odbornou pomoc psycholožky zdarma.

7. Děti počaté ze zkumavky jsou více nemocné

Děti počaté ze zkumavky nerozeznáte od těch ostatních. Není prokázané, že by byly více nemocné, více náchylné k různým vadám či poruchám. O odlišnosti vzhledu ani nemluvě! Je pravda, že se tyto děti častěji než ostatní rodí předčasně. Ovšem to souvisí s faktem, že mezi dětmi počatými po IVF je více dvojčat a ta se obecně zpravidla rodí před řádným termínem.