Ženy s menší sociální vazbou k rodině, přátelům, různým komunitám, nebo dokonce náboženským skupinám, jsou ve 43 procentech ohroženy vyšší pravděpodobností návratu rakoviny prsu.

Pravděpodobnost úmrtí je u nich daleko vyšší (64 %), nejvyšší riziko pak představuje úmrtí z jakékoli příčiny (69 %), uvedla studie American Cancer Society, kterou přinesl web CNN.

Pomůže, ale neuzdraví

Ačkoli průzkum upozorňuje na důležitost spojení mezi zdravím a sociálními vazbami, nedokazuje, že silná sociální podpora může život prodloužit, upozorňuje spoluautorka studie Wendy Chenová, onkoložka specializující se na rakovinu prsu v Dana-Farber Cancer Institutu v Bostonu.

Bohužel lékaři stále nedokážou přinést spolehlivou odpověď na to, jak je možné, že některé ženy mají průběh nemoci závažnější než jiné. Každopádně připouštějí, že kromě sociální podpory možná existuje ještě nějaký důvod, jak je možné, že je u některých riziko mortality a návratnosti choroby nižší.

Ženy podrobené výzkumu v rámci studie měly rakovinu prsu v raném stádiu, šlo tedy o stav, který má daleko lepší prognózy, co se týká vyléčení, než samotná, již plně rozvinutá nemoc. Téměř u žádné ze zkoumaných žen se v průběhu studie neprojevily metastázy, které se rozšiřují do dalších orgánů, a v konečném důsledku jsou jejich následky fatální.

Recept neexistuje

Dobré sociální vazby mohou pomoci k lepšímu zdraví, nicméně není známo, jaký konkrétní druh podpory pomůže nemocným dámám, nebo těm, u kterých se nemoc projeví v závažnějším stádiu. Lékaři uvádějí, že je na lidech, kteří nemají podporu rodiny a známých, daleko častěji znatelná starost i obavy.

„Děláme si pak o ně větší obavy, protože zpravidla platí, že tito lidé mají tendence mít více příznaků než ostatní. Jak to ale dopadá na jejich stav celkově, to nevím,“ říká onkolog Pallav Mehta z Anderson Cancer Center v Cooper v New Jersey.

Podpora okolí ke včasné léčbě

Obecně ale platí, že je pro ženy lepší, pokud mají v případě zjištění příznaků ve svém okolí někoho, komu důvěřují natolik, že se mu mohou svěřit. Lékaři říkají, že je u takových lidí vyšší pravděpodobnost, že se k lékaři dostanou včas. A to hlavně proto, že jim jejich protějšek, dcera, nebo kdokoli blízký dodá odvahu dojít s problémem k lékaři.

Lidé, kteří žijí sami, nebo nemají dobré sociální vazby, mají někdy tendence problémy bohužel ignorovat.

V rámci studie shromažďovali vědci informace ohledně životního stylu, včetně cvičení, stravy, váhy a sociálních interakcí. Lékaři rozdělili ženy do tří skupin v závislosti na počtu jejich sociálních vazeb a poté je sledovali po dobu 10 let.

Zjistili, že sociálně izolované ženy, jejichž podpora byla ze všech tří skupin nejslabší, se od svého opaku, tedy žen podporovaných svými blízkými, v některých věcech hodně lišily. Například i hmotností, v průměru vážily více, většinou inklinovaly ke kouření, méně cvičily a také spíše odmítaly léčbu chemoterapií, která se u většiny z nich jevila jako účinná.