Klinika v minulosti uspořádala celostátní výzkum, který potvrdil souvislost mezi návštěvou čerta a následným koktáním, a to zhruba u 50 procent dětí. Ve zhruba pětině případů koktání samo odeznělo během několika dnů, ale ostatní děti se musely léčit u odborníků.

"Potvrdilo se nám to v mnoha případech. I dospělí pacienti si uvědomovali, že událost s Mikulášem a čertem u nich vyvolala koktavost. Údiv a následná stresová situace u dítěte, kde je například vrozená dispozice, může ovlivnit vadu řeči," vysvětluje Kejklíčková. Z výzkumu podle ní prokazatelně vyšlo 63 případů, kdy museli rodiče následně docházet s dítětem k odborníkovi.

Podle logopedky je nejlepší prožít Mikuláše bez stresu s dárky, jako je ovoce a malá sladkost. "Ideální je vyvolat pozitivní vjemy, a ne strach," podotkla Kejklíčková. Souhlasí s ní i někteří psychologové. Například podle brněnského psychoterapeuta Aleše Aujezkého může být pro děti setkání s čertem stejně stresující záležitostí, jako je pro dospělé přepadení v parku. Trauma si potom mohou nést celý život.

Tradice svátku vychází z legendy o biskupu Mikuláši, který žil v první polovině čtvrtého století v turecké Myře a proslul svojí laskavostí a štědrostí k potřebným. Ve většině západních zemí dodnes chodí lidé převlečeni za Mikuláše 5. prosince po domácnostech a dětem rozdávají drobné sladkosti a ovoce. V některých evropských zemích je doprovázejí andělé a čerti.