„Většina dospělých lidí na světě nemůže pít mléko. Jen některé populace severní Afriky a Evropané mohou,“ tvrdí Joachim Burger z univerzity v německé Mohuči, který vedl průzkum ostatků, starých sedm až osm tisíc let.

Výjimkou z výše zmíněného „pravidla“ jsou Středoevropané a obyvatelé severní Evropy: devět desetin obyvatel z nich může dnes pít mléko, aniž by jim to způsobilo zdravotní potíže. Prosadil se u nich genetický mechanismus, který zajišťuje bezproblémové odbourávání mléčného cukru – laktózy, po celý život. To je vzácný rys nejen lidí, ale obecně všech savců.

„Je to možná nejvýhodnější jednotlivý genetický rys lidí za posledních 30 tisíc let. Tolerance vůči laktóze je z velké části neolitický vynález,“ soudí Mark Thomas z Londýna, který byl členem Burgerova týmu.

Místo slunce mléko

Zjistili, že laktózová tolerance neexistovala ještě před sedmi tisíci lety ani v severní a střední Evropě. Schopnost konzumovat mléko je zřejmě dílem neolitu čili mladší doby kamenné, během níž do Evropy proniklo zemědělství a chov dobytka. V této době se zvířata zřejmě začala pěstovat nejen kvůli masu či tažné síle, ale i jako zdroj mléka.

Nápoj, který bylo možné získat nejen od krav, ale i od ovcí, koz či koní, měl řadu výhod. Byl zdravý: nebyli v něm paraziti ani škodlivé látky jako třeba v říční či potoční vodě. Mléko bylo navíc dostupné celý rok – i v dobách, kdy ještě nebyla nová úroda. Pomáhalo tedy přežít.

Zvlášť důležité mohlo být pro obyvatele severní Evropy, kteří mají kvůli nedostatku slunečního svitu nízkou úroveň vitamínu D v těle. Tento vitamín je důležitý pro udržení vápníku, nutného pro uchování kostí. Mléko dodávalo jak vitamín, tak vápník.

Není pro všechny samozřejmostí

Němečtí a britští vědci zkoumali kostry dospělých lidí z počátku mladší doby kamenné. Zjistili, že žádná nemá v genetickém vzorku stopy po mechanismu, který by umožnil zpracování laktózy. Z toho udělali závěr: schopnost zpracovat laktózu se v Evropě rozšířila až později. Snad to bylo někdy před třemi až sedmi tisíci lety, jak se domnívají jiní genetikové.

Mimo Evropu mohou mléko volně pít jen děti. Jak dospívají, přestává jim fungovat odbourávání laktózy, a mléko se pro ně stává problémem. Asiaté i velká část Afričanů tak mohou konzumovat jen jogurty či tvrdé sýry.