Článek
„Myslím, že bych neměla chybět v žádném filmu o Paříži, a role mateřské jsou mi také velmi blízké. Vžít se ale do ženy, které umře dítě, bylo hodně bolavé,“ prozrazuje Juliette, která hraje v povídce indického režiséra Nobuhiro Suwa Place de Victoires.
„Nejraději točím snímky se vzkazem, ty, které se nebojí ptát, a to se o každém americkém velkofilmu zdaleka říci nedá,“ vysvětluje Juliette, které Hollywood otevřel náruč potom, co v roce 1997 dostala Oscara za Anglického pacienta a ohromila svět svým talentem a krásou.
Ona se ale rozhodla točit s režiséry po celém světě. V Hollywoodu se stejně úspěšně zařadila mezi ty slavné, původem neamerické filmové hvězdy, jako byly Garbo či Dietrichová.
Hollywood by nepřežila kvůli dietám
Později se Juliette nechala slyšet, že by nepřežila v Hollywoodu už proto, že by v amerických filmech pořád musela držet dietu. Když ale ve Francii začínala, věděla moc dobře, že se jen z francouzských filmů neuživí, a naučila se anglicky. Už v roce 1988 dostala velkou roli ve filmovém zpracování Kunderovy Nesnesitelné lehkosti bytí.
.: V povídkové Paříži, miluji tě, hraje pomatenou ženu, která se nesmíří se ztrátou dítěte.foto: Právo/archiv
V roce 1985, kdy se začala objevovat ve francouzském filmu, se bezhlavě zamilovala do nadějného francouzského režiséra Leose Caraxe a prožila s ním skoro šest velice bouřlivých let. Právě onji v roce 1991 představil ve svém slavném snímku Milenci z Pont-Neuf. Juliette se po jejich rozchodu znovu zamilovala, tentokrát do profesionálního řidiče Andre Halleho, a v roce 1993 porodila syna Raphaela.
Přelomem byl Husar na střeše
Po roční přestávce, kdy se plně věnovala mateřství, vybrali Binocheovou do vůbec nejdražšího francouzského filmu Husar na střeše (1995). Přinesl jí nejen popularitu, ale i další lásku, populárního francouzského herce Oliviera Martineze, se kterým žila až do roku 1997. Rok 1998 a natáčení romantického dramatu Děti století svedly Juliette dohromady s o deset let mladším Francouzem Benoitem Magimelem.
Rok 2000 znamenal pro Binocheovou další sladký úspěch v podobě slavné Čokolády. „Prožívala jsem nádhernou lásku s Magimelem i další profesní úspěch,“ zavzpomínala Juliette. Rozchod tři roky poté ji velice zasáhl. Dokonce se svými dětmi na tři měsíce opustila Francii a odjela do Ameriky, kde hrála v jednom z newyorských divadel.
Z té doby se traduje její následující výrok: „Připadalo mi, jako by Francie byla můj manžel a Amerika můj milenec. Nu a já jsem se na chvíli rozhodla pro milence.“
Mezinárodní herečky to nemají jednoduché
Nebylo to zdaleka poprvé, kdy se s dětmi vydala do světa. „Cestovala jsem s nimi mnohokrát za prací a snažila jsem se umět žít všude, přesně jako v Čokoládě. Být mezinárodní herečkou totiž vůbec není lehké. Děti mě ale pokaždé, když jsem byla vyčerpaná z natáčení nebo jinak na dně, dodaly novou sílu,“ prozradila.
Zpět ve Francii žila krátce s kolegou Mathieuem Amalricem, hlavně ale točila tři filmy ročně. Předloni ji oslovil argentinský producent a režisér Santiago Amigorena a natočil s ní thriller Deset dní před katastrofou. Nedávno oznámili, že spolu žijí.
Když se po premiéře Paříži, miluji tě, novináři Juliette ptali, jestli se nebojí stárnout, odpověděla: „Francouzky se mohou zbláznit ze čtyřicítky. Já jsem se jí nemohla dočkat a pořád se cítím výborně. Nikdy bych nešla na plastiku nebo na botoxové injekce. Na každé ženě to poznám.
.: Juliette ve filmu Anglický pacient.foto: Profimedia
V jejich výrazu je něco zcela nepřirozeného. Já mám dvě krásné děti a další, šestý nádherný vztah, tak nevím, proč bych na sobě měla cokoli měnit, a to jsem přes čtyři nabídky k sňatku stále svobodná,“ říká sebevědomě. A ví proč. Na titulní straně francouzské verze Playboye se poprvé objevila až vloni, ve třiačtyřiceti. Letos se stala opakovaně tváří parfému Lancôme Pome.
Na muže Juliette působí jako magnet. Když v roce 2000 propagovala v Americe Čokoládu, pozval ji do Bílého domu tehdejší prezident Bill Clinton.
Protože v té době měla i premiéru na Broadwayi a nemohla přijet, přijel za ní do New Yorku sám. Producent Čokolády Harvey Weinstein to charakterizoval následovně: „Když jste s ní v jedné místnosti, nevydržíte dlouho stát na druhém konci. Juliette vás okouzlí, tajemně vás přitahuje. A věřte mi, vím, co říkám. Dopadl jsem stejně.“
K umění má blízko i její sestra Marion, herečka a fotografka. Dostaly ho do vínku nejen od svých rodičů - sochaře Jeana a herečky Monique. Slavnou herečkou byla i jejich babička, Polka z Čenstochové jménem Mlynarczyková.