Článek
Prezidentské radě bude předsedat libyjský diplomat Muhammad Júnis Manfí mající podporou východní části země ovládané polním maršálem Chalífou Haftarem. Do čela vlády se postaví Abdal Hamíd Muhammad Dbaíbá, kterého agentura AP označuje za vlivného podnikatele s podporou kmenů na západě severoafrické země. Jejich úkolem bude vytvořit základní struktury státu a uspořádat 24. prosince celostátní volby.
Nové vedení ve švýcarském sídle OSN zvolilo 75 představitelů Fóra libyjského politického dialogu (FDPL), kteří zastupují různé politické, etnické a zájmové skupiny. Delegáty vybrala mise OSN v Libyi. Výběr některé libyjské skupiny zpochybnily a vyzvaly k prošetření, zda v něm nehrála roli korupce.
Nejméně bezpečnými destinacemi jsou Libye, Sýrie nebo Irák
Delegáti vybírali mezi 45 kandidáty, z nichž se 21 ucházelo o premiérský post. Favorizovaný ministr vnitra vlády v Tripolisu Fathí Bašagja nakonec neuspěl. Vláda v Tripolisu na západě země byla sice mezinárodně uznávaná, ale nedokázala zemi sjednotit, upírala zástupcům z východu země rovné zastoupení.
Deset let dlouhý spor
Libye se potýká s chaosem a nestabilitou od svržení bývalého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011. O moc v zemi s velkým ropným bohatstvím soupeřily dvě, v jednu dobu dokonce tři vlády. Každou přitom podporují jiné místní milice i zahraniční velmoci.
V posledních letech jsou v zemi dvě hlavní strany konfliktu - Vláda národní jednoty (GNA) v Tripolisu zaštítěná OSN a navzdory embargu na dodávky zbraní vojensky podporovaná Tureckem, a Libyjská národní armáda (LNA) polního maršála Chalífy Haftara sídlící na východě země podporovaná Egyptem, Katarem, Ruskem a Francií. Poté, co na jaře Haftar nedobyl Tripolis a musel se stáhnout, se obě strany dohodly na klidu zbraní, i když Turecko chtělo Haftara zcela porazit.