Článek
„Přátelství obou zemí nemá hranic. Není oblasti spolupráce, která by byla zapovězena,“ cituje agentura Reuters ze společného prohlášení Ruska a Číny. To dále konstatuje, že nové spojenectví má být silnější a pevnější než jakákoliv spolupráce, která dosud země pojila. Tedy i ty z dob studené války.
Ruský prezident Vladimir Putin přijel dohodu o spolupráci uzavřít osobně se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
Příkop mezi dvěma světy
Peking a Moskva dohodu o strategické spolupráci představily v situaci, kdy jsou vztahy mezi Ruskem a Západem kvůli napětí na Ukrajině v jedné z nejhlubších krizí od konce studené války.
Ukrajina nechce plnit minské dohody, Západ ji do nich nemá nutit
Rusko, které podle zpravodajských služeb Západu u hranic se sousední zemí shromáždilo na 100 tisíc vojáků, požaduje záruky, že NATO nepřibere Ukrajinu, Severoatlantická aliance na takovou podmínku odmítá přistoupit. Peking se ale teď postavil za Rusy. Nově vzniklá aliance Rusko–Čína ihned po svém ustanovení NATO vyzvala, aby se přestalo rozšiřovat.
Obě země navíc společně odsoudily snahy Spojených států „budovat globální raketové systémy a navyšování vojenských kapacit ve světě“.
Miliardové obchody
Spolupráce mezi Ruskem a Čínou má ale stát také na obchodní, průmyslové, technologické spolupráci obou velmocí, připomněla agentura Reuters.
Už v pátek ruský prezident Vladimir Putin představil nové smlouvy o dodávkách ruského zemního plynu a ropy do Číny v odhadované hodnotě 117,5 miliardy dolarů (2,5 bilionu korun).
Rusko uzavřelo s Čínou smlouvy o dodávkách plynu a ropy za 2,5 bilionu
