Hlavní obsah
Severokorejský vůdce Kim Čong-un Foto: Jonathan Ernst, Reuters

Embargo na dovoz ropy KLDR nepoložilo, vyrábí si syntetické palivo z uhlí

Mezi sankcemi, které měly silně postihnout Severní Koreu, je embargo na dovoz ropných produktů a vývoz uhlí. Pchjongjang však našel cestu, jak se s ním vypořádat, uvedly listy The Wall Street Journal a The Financial Times. Severní Korea z vytěženého uhlí syntetizuje plyn.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un Foto: Jonathan Ernst, Reuters
Embargo na dovoz ropy KLDR nepoložilo, vyrábí si syntetické palivo z uhlí

List uvedl s odvoláním na čínskou firmu Yangmei Chemical Industry Machinery, která spadá pod jednu z největších čínských uhelných společností, že dokončila v červenci velký zplynovač. Ten může vyprodukovat až 40 tisíc kubíků plynu za hodinu. Jeho výkon je takový, že sám dokáže pokrýt desetinu severokorejského ročního dovozu ropy a jejích derivátů, uvedl expert na severokorejskou energetiku David Von Hippel z institutu Nautilus.

Zplynovač, který má stát v průmyslové zóně severně od Pchjongjangu, zatím údajně nebyl do KLDR převezen.

KLDR už plyn z uhlí využívá

Severokorejská státní televize už v listopadu uvedla, že se proces zplyňování uhlí používá v malých elektrárnách, aby se zvýšily dodávky elektřiny.

Rozvoji této technologie věnuje Pchjongjang velkou pozornost. Čínská společnost Hebei Kaiyue Group oznámila, že sedm členů severokorejské Akademie věd navštívilo v červnu jedno z jejích zařízení, aby studovali přeměnu uhlí na metanol, čpavek a dimetylether. Cílem bylo najít alternativu pro naftu.

Benzin z uhlí vyráběli za války Němci

Technologie zplynování uhlí je využívána od devatenáctého století k výrobě svítiplynu, který se používal pro veřejné osvětlení i v kuchyních, než byl nahrazen bezpečnějším zemním plynem. Dá se ale použít i k pohonu vozidel. Z uhlí se dá vyrábět i syntetický benzin, což dělali za druhé světové války Němci, když ztratili přístup na ropná pole na Ukrajině a v Rumunsku.

Německou technologii zplyňování uhlí získali Severokorejci od SSSR v šedesátých letech, ale výrazně ji nerozvíjeli a dávali přednost levnějšímu dovozu ropy.
K té ale nyní nemají přístup, a navíc nemohou vyvážet své uhlí, takže se k technologii zplyňování vrátili. Čína navíc v posledních letech věnovala této technologii značnou pozornost a rozvíjela ji, protože se dá využívat i v elektrárnách, které pak mají menší emise. Čína má značné zásoby uhlí, ale nedostává se jí ropy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků