Čínské lodě nezákonně brázdí vody u Filipín. Jděte do háje, vzkázal ministr

„Číno, náš příteli, jak to jen slušně napsat? Moment... jdi do háje,“ napsal Locsin na svém twitterovém účtu. „Co děláš s naším přátelstvím? Ty. Ne my, my se snažíme. Jsi jako ohava, která se snaží získat pozornost pohledného muže, jenž chce být jen kamarád,“ dodal ministr.

Čínské velvyslanectví v Manile se k jeho komentáři nevyjádřilo. Čínští představitelé již dříve uvedli, že plavidla u sporného útesu Whitsun kontrolovala čluny, které přepravovaly uprchlíky přes rozbouřené moře.

Filipínám se však nelíbí, že čínské lodě působí ve vodách u jejich státu. Jejich činnost považují za nezákonnou. Už před pěti lety dal Filipínám za pravdu také mezinárodní Stálý arbitrážní soud v Haagu, jenž označil stavbu umělých ostrovů a další aktivity a nároky Pekingu ve vodách u Filipín za nezákonné.

Čína chce naopak kontrolu nad Jihočínským mořem zesílit a verdikt z Haagu nerespektuje.

Filipínské ministerstvo zahraničí minulé pondělí obvinilo čínskou pobřežní stráž ze „stínování, blokování, nebezpečných manévrů a rádiových výzev plavidlům filipínské pobřežní stráže“.

V neděli se Filipíny zavázaly k tomu, že budou pokračovat v námořních cvičeních v Jihočínském moři poblíž svých břehů. Reagovaly tak na čínskou výzvu, aby zastavily jakékoli akce, které by mohly eskalovat spory.

Filipíny od roku 2016, kdy se úřadu prezidenta ujal Rodrigo Duterte, daly celkem 78 diplomatických stížností vůči Číně a jejímu chování v Jihočínském moři.

Právě Duterte se ale snaží situaci deeskalovat výměnou za sliby Pekingu o investicích v hodnotě miliard dolarů.

Spor o Jihočínské moře trvá již několik let. „Čína si vyhrazuje právo vyhlásit nad Jihočínským mořem identifikační pásmo protivzdušné obrany, stejně jako už to udělala nad Východočínským mořem,“ říkal v roce 2016 náměstek ministra zahraničí Liou čen-min poté, co tribunál v Haagu odmítl čínské nároky na Scarboroughské mělčiny u Filipín.