Biden a Putin jednali o osudu Ukrajiny. Američané jsou připraveni uvalit sankce

Prezidenti jednali prostřednictvím videokonference přesně dvě hodiny a jednu minutu.

„Prezident Biden vyjádřil hluboké znepokojení USA a jejich evropských spojenců nad navyšováním ruských sil v okolí Ukrajiny a řekl jasně, že USA se spojenci zareagují v případě vojenského stupňování ekonomickými a dalšími opatřeními,” stojí v prohlášení Bílého domu.

Biden zopakoval, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny a vyzval také k uvolnění napětí a návratu k diplomacii.

Putin podle Kremlu vyjádřil znepokojení nad údajnými provokacemi Kyjeva v ukrajinských regionech na východě země kontrolovaných proruskými separatisty.

Upozornil na posilování vojenské infrastruktury NATO v blízkosti ruských hranic a „nebezpečné pokusy (ze strany NATO) ovládnout ukrajinské území”.

„Proto Rusko stojí o spolehlivé, právně zajištěné garance, které vyloučí rozšiřování NATO na východ a přesuny útočných zbrojních systémů do států poblíž Ruska,” uvádí se v prohlášení Kremlu, podle něhož americko-ruské vztahy nejsou v uspokojivém stavu.

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan po summitu novinářům řekl, že Biden se ohledně Putinových požadavků k ničemu nezavázal a neučinil ani žádné ústupky.

Zopakoval, že prezident stále zastává názor, že všechny státy si mají „svobodně vybrat”, ke komu se připojí. V případě napadení Ruskem dají podle Sullivana Spojené státy Ukrajině k dispozici „další obranný materiál”.

Úterní videokonference byla pátou konverzací mezi Putinem a Bidenem od nástupu Bidena do Bílého domu.

Putin hovořil ze své rezidence v Soči, Biden z Operačního střediska v Bílém domě. Novináři neměli k mluvčím přístup. Oba prezidenti se setkali v červnu v Ženevě. V červenci spolu hovořili ještě telefonicky.

Kromě situace kolem Ukrajiny byly dalšími tématy rozhovoru americko-ruský dialog o strategické stabilitě, kybernetické útoky a Írán.

O výsledku jednání Biden telefonicky informoval evropské partnery. Elysejský palác uvedl, že Francie, USA, Británie, Německo a Itálie zůstanou „ostražité ohledně agresivních iniciativ, které by Rusko mohlo podniknout proti Ukrajině”.

„Lídři těchto pěti zemí znovu potvrdili svoje odhodlání ke spolupráci s cílem garantovat suverenitu Ukrajiny a zajistit její stabilitu a bezpečnost,” uvedl úřad francouzského prezidenta.

Emmanuel Macron má podle Elysejkého paláce v nadcházejících dnech jednat s Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Se Zelenským má v plánu ve čtvrtek jednat i Biden.

Budoucí německý kancléř Olaf Scholz dopoledne po podpisu koaliční smlouvy s liberály a Zelenými řekl, že trvá na nedotknutelnosti hranic Ukrajiny a že respektování územní celistvosti považuje za klíčovou bezpečnostní zásadu v Evropě.

Také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že pokud by Rusko opět napadlo Ukrajinu, je EU připravena uvalit na něj další sankce.

Bezpečnostní výbor českého Senátu se v úterý usnesl, že horní komora by měla doporučit vládě, aby příští týden podpořila společný postup EU kvůli destabilizujícímu působení Ruska.

Sněmovní zahraniční výbor pak odsoudil snahu Ruska eskalovat napětí na hranicích Ukrajiny.

Kyjev ještě před prezidentským videohovorem obvinil Moskvu, že do oblasti bojů na východní Ukrajině posílá tanky a posiluje týmy odstřelovačů, kteří jsou připraveni působit škody ukrajinské armádě a vyprovokovat odvetnou palbu. Moskva zapojení do konfliktu popírá.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak Bidenovi za jeho stanovisko vyjádřené na jednání s Putinem poděkoval.

„Jsme prezidentovi Bidenovi vděční za podporu ukrajinské svrchovanosti a územní integrity. Podporujeme Bidenovu výzvu, aby se ruský vůdce vrátil k diplomatickým prostředkům a zajistil tak uvolnění napětí v regionu,” řekl Podoljak.