Policie upřesnila, že zatykač byl vydán v úterý v Rangúnu. Přesný důvod pro jeho vydání neuvedla.

Zákon, na jehož základě by mohl být mnich zatčen, zakazuje šíření nenávisti a podněcování nebo rozvratnou činnost proti vládě a za jeho porušení hrozí až tříletý trest vězení.

Wirathu patří mezi nejvýznamnější nacionalistické mnichy, kteří v zemi začali získávat politický vliv od roku 2011, kdy Barma zahájila přechod od vojenské vlády k civilní. Je známý především ostrými výpady proti menšinovým muslimským Rohingům, jež Barma pokládá za nelegální přistěhovalce. Nejvyšší náboženské orgány mu v roce 2017 zakázaly na rok kázat kvůli podněcování nenávisti

Wirathu se však kriticky vyjadřoval také proti civilní vládě Do Aun Schan Su Ťij. Během nedávných shromáždění Wirathu obviňoval vládu z korupce a kritizoval ji za to, že se snaží změnit ústavu a zmenšit tak moc armády.

„To obvinění je jen šikana,” řekl agentuře Reuters Thu Saitta, který patří mezi Wirathuovy spojence. „Nebudeme říkat, co uděláme, pokud bude zatčen. Je ale jisté, že nezůstaneme klidní,” dodal.

Uprchlíci z řad Rohingů na západě Barmy

Uprchlíci z řad Rohingů na západě Barmy

FOTO: Mohammad Ponir , Reuters

Čistky Rohingů

Většina barmských muslimů patří k etnické menšině Rohingů. V roce 2012 téměř 140 tisíc příslušníků tohoto etnika uprchlo ze svých domovů v barmském Arakanském státě. Více než 700 tisíc jich uteklo po předloňských krvavých střetech s armádou a milicemi, které zahájily čistky, když skupiny radikálních Rohingů napadly několik policejních stanic a zabily desítky policistů. Na čistkách se podíleli i vesničané a přispěla i k nim vypjatá protimuslimská rétorika radikálních buddhistických mnichů.

Barmská vláda tvrdí, že žádné rohinžské etnikum neexistuje a že jde o nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše, kteří do Barmy přišli v době britské nadvlády. Většina z 1,1 milionu příslušníků Rohingů proto nemá státní občanství, i když některé rodiny žijí na území Barmy už několik století.