V Číně stouply akcie firmy JL Mag Rare-Earth o 10 procent a Innuovo Technology o 9,95 procenta. O více než 10 procent stouply akcie společnosti Lynas, která působí v Austrálii a provozuje jeden z mála dolů na vzácné zeminy mimo Čínu, uvedl zpravodajský server CNBC.

Prudký růst cen akcií vyvolaly dvě úterní zmínky, že by Čína mohla omezit export kovů vzácných zemin, jako jsou lanthan, yttrium, ytterbium, neodym a lutecium, které se díky vynikajícím magnetickým vlastnostem využívají v elektronice od počítačů po chytré telefony. Používají se také v plochých obrazovkách a je bez nich nemožný také rozvoj elektromobility. Jsou zapotřebí rovněž ve stejnosměrných motorech i v generátorech větrných elektráren.

Bastnesit, který obsazuje kovy vzácných zemin

Bastnesit, který obsazuje kovy vzácných zemin.

FOTO: Yuriko Nakao, Reuters

Čínské hrozby

Spekulace, že Čína použije svou dominanci na trhu vzácných zemin v rámci současné ekonomické války s USA, zesílily v úterý po vystoupení jednoho z představitelů čínské Národní komise pro rozvoj a reformy v čínské televizi CCTV.

„Naznačili jste, že vzácné zeminy by se mohly stát čínským protiopatřením proti neodůvodněnému tlaku USA. Mohu vám, říci, že když kdokoli použije produkty, které jsou vyrobené ze vzácných zemin, jež exportujeme, aby zbrzdil rozvoj Číny, pak by lidé na jihu (z provincie Ťiang-si, kde se těží) stejně jako zbytek čínského lidu byli nešťastní,“ uvedl zástupce komise.

Komu nebylo jasné, co tato slova znamenají, mohl si ještě přečíst vyjádření čínského listu Global Times, který v úterý napřímo napsal, že Čína vážně zvažuje omezení exportu vzácných zemin do Spojených států. „Na základě toho, co vím, Čína vážně zvažuje restrikce na vývoz vzácných zemin do USA. Čína také může v budoucnosti udělat další protiopatření,“ uvedl na Twitteru šéfredaktor listu Chu Si-ťin.

Obchodní válka mezi USA a Čínou dopadá i na evropské firmy
Huawei podal další žalobu na americkou vládu
Čína zbrojí v obchodní válce, pomoct má karaoke

Analytik společnosti Bannockburn Global Forex Marc Chadler se snažil hrozbu bagatelizovat s tím, že ji nevyřkl žádný čínský politik. Nedávno však čínský prezident Si Ťin-pching navštívil důl na těžbu kovů vzácných zemin a podnik na jejich zpracování, což umocnilo obavy, že by je Čína mohla zdražit nebo omezit jejich vývoz, pokud by pokračovala obchodní válka s USA.

Těžba vzácných zemin v kalifornském Mountain Pass firmou Molycorp

Těžba vzácných zemin v kalifornském Mountain Pass firmou Molycorp.

FOTO: David Becker, Reuters

Čína v minulosti už použila vzácné zeminy jako páku. V roce 2010 zakázala jejich export do Japonska, když zadrželo kapitána čínské rybářské lodi.

V roce 2018 produkovala Čína 78 procent vzácných zemin. Má asi 40 procent jejich světových zásob. Od devadesátých let vytlačila většinu ostatních producentů, neboť měla k dispozici levnější pracovní sílu a méně přísné zákony na ochranu životního prostředí.

Na Zemi se nachází asi 110 milionů tun ložisek vzácných zemin. Jejich vzácnost spočívá v tom, že se obtížně těží, protože jejich koncentrace jsou malé. Kovy se z rud dostávají mnohonásobným promýváním koncentrovanou kyselinou. Už to představuje vysokou ekologickou zátěž. Ještě ji zhoršuje, že se spolu s kovy vzácných zemin často vyskytují i radioaktivní uran a thorium, takže solanka je radioaktivní. Právě kvůli únikům radioaktivity byl v roce 1998 uzavřen zpracovatelský provoz u kalifornského dolu Mountain Pass. Znovu byl otevřen, když firma Molycorp začala používat recyklaci solanky, jenomže v roce 2015 zkrachovala.