„V posledních třech letech Čínská lidová armáda rychle rozšířila své námořní bombardovací kapacity, získala zkušenosti v klíčových námořních oblastech a pravděpodobně také cvičila útoky na americké cíle jakožto i cíle našich spojenců,“ cituje britská stanice z veřejné části zprávy americké ministerstva obrany.

Čeho chce Čína demonstrativními námořními drily dosáhnout, podle zprávy Pentagonu není jasné. Je údajně možné, že chce „demonstrovat schopnost zasáhnout americké v cíle v západním Tichém oceánu, včetně ostrova Guam”.

Čínské výdaje na obranu podle Pentagonu v minulém roce dosáhly 190 miliard dolarů, což je v přepočtu přibližně 4,3 biliónu korun. Během deseti let by ale měly čínské výdaje na obranu vzrůst na 240 miliard dolarů ročně, což odpovídá více než 5,4 biliónu korun.

Čínské bojové stroje J-15 na palubě letadlové lodi Varjag.

Čínské bojové stroje J-15 na palubě letadlové lodi Varjag.

FOTO: Profimedia.cz

Pro srovnání: obranný rozpočet Spojených států je v současnosti přibližně třikrát vyšší než ten čínský. Výdaje Česka na obranu dosahují něco přes 52 miliard korun.

Možný úder na Tchaj-wan

Mezi Čínou a dalšími zeměmi v poslední době narůstá napětí zejména v oblasti sporného Jihočínského moře, což je polouzavřené okrajové moře Tichého oceánu.

Sporná území v Jihočínském moři

Sporná území v Jihočínském moři

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Čína tam podle Američanů buduje umělé ostrovy a na nich vojenské základny. Zpráva Pentagonu dokonce varuje, že Peking může chystat překvapivou vojenskou anexi Tchaj-wanu, který si stále nárokuje.

Čína považuje Tchaj-wan, který získala po konci druhé světové války zpět z područí Japonského císařství, za svou provincii. Poté, co se ale po konci občanské války v roce 1949 na ostrov stáhla vojska věrná Čínské republice, se Tchaj-wan stal de facto samostatným demokratickým státem.