Zpravodaj tokijské burzy Nikkei uvedl, že se v červenci objevil v jihokorejském tisku inzerát, který tvrdil, že společnost brzo zveřejní záběry lodě Dmitrij Donskoj a že v první polovině roku 2019 bude rozdělovat dividendu ve výši deseti procent z nalezeného pokladu majitelům kryptoměny Shinil Gold Coin. Výše dividendy bude záviset na objemu zlata na palubě lodi.

Nález lodi

Jihokorejská firma Shinil Group oznámila v půlce července, že objevila nedaleko ostrova Ullung-do mezi Jižní Koreou a Japonskem vrak lodi. Podle ní šlo o ruský pancéřový křižník Dmitrij Donskoj, který se potopil v roce 1905 a kolují zvěsti, že na něm bylo 200 tun zlata. Na fotografiích je vidět jméno lodi na zádi. [celá zpráva]

Zprávu o nálezu lodi nikdo nezpochybnil. Spory se týkají pouze informací o pokladu, který měla loď převážet. Ty jsou smyšlené.

Záběr vraku křižníku Dmitrij Donskoj

Záběr vraku křižníku Dmitrij Donskoj

FOTO: Reuters

Firma původně uváděla, že poklad na objeveném vraku by mohl mít hodnotu 2,5 biliónu korun. V dokumentech pro vyzvednutí lodi ale uváděla menší hodnotu pokladu, jen 23,6 miliónu korun. Firma, která byla založena jen krátce před objevem vraku, má tak malý kapitál, že by ani nezaplatila práva na vyzvednutí lodi, které činí deset procent z odhadované hodnoty nálezu.

Šéfovi firmy Čche Jong-sokovi a dalším představitelům jihokorejské firmy zakázala policie opustit Jižní Koreu. Čche tvrdí, že mezi jihokorejskou a singapurskou firmou stejného jména neexistuje žádné spojení. „Shinil Group v Singapuru nemá nic společného se Shinil Group v Jižní Koreji.“

List Korea Herald však upozornil, že „zakladatelé obou společností jsou sourozenci a že singapurská firma nabízela na prodej virtuální mince se slibem značného výdělku v souvislosti s pokladem z lodi.“

Jihokorejská policie také požádala o pomoc Interpol. Majitel singapurské firmy Čche Rju je spojován s pokusem o podvod z roku 2014 a je na útěku.

Křižník mohl vézt zlato

Křižník Dmitrij Donskoj potopila sama jeho posádka, která do lodi prorazila díry po japonském vítězství v bitvě u Cušimy v roce 1905, což byl klíčový okamžik rusko-japonské války. Lovci pokladů pátrají po křižníku celá desetiletí, protože přetrvávají zvěsti o tom, že loď převážela 200 tun zlata ruské tichomořské flotily určených na výplaty posádkám a poplatky za kotvení.

Experti nicméně pochybují, že by Rusko naložilo tolik zlata na jedinou loď, když by bylo mnohem bezpečnější tak cenný náklad poslat po železnici do východoruského města Vladivostok, než s ním plout z Baltického moře.