České ministerstvo zahraničí v sobotu odpoledne připomnělo, že text není právně závazný. „Česká republika o tom, zda se k němu připojí, bude teprve jednat,” uvedlo ministerstvo.

Podle české diplomacie je zásadní, aby text dostatečně řešil nelegální migraci. „V noci byl v OSN připraven pouze návrh textu, který jednotlivé státy posoudí na svých národních úrovních a své stanovisko k němu vyjádří až na konferenci, která se bude konat v prosinci,” zdůraznil resort.

Spojené státy se z jednání stáhly

Z jednání o globálním paktu o migraci se v loňském roce stáhly Spojené státy, protože podle nich je pakt neslučitelný s migrační politikou Washingtonu. Kromě nich odsouhlasilo konečnou podobu všech 192 členských zemí OSN.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres, předseda Valného shromáždění OSN Miroslav Lajčák a řada dalších představitelů vyzdvihli dojednání první globální dohody, která řeší migrační problematiku.

„Migrace je fakt. Existuje po staletí. A další staletí existovat bude,” prohlásil Lajčák. „Nikdy jsme ale neměli nástroj, který by nám pomáhal tento proces řídit,” dodal.

Maďarsko mluví o odstoupení

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nicméně po páteční dohodě řekl diplomatům, že maďarská vláda nesouhlasí s klíčovými body paktu a bude diskutovat o „možnosti odstoupení od dohody”. Dokument definuje migraci jako základní lidské právo a tím podle ministra lehkomyslně migraci propaguje.

Podle OSN je ve světě asi 250 miliónů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.

Globální pakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci má za cíl řešit, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat, jak umožnit jejich návrat domů a další otázky.