Zatím se letos ebolou v Demokratické republice Kongo nakazilo 42 lidí, z nichž 23 zemřelo. Nyní se ale z řídce osídlené oblasti nemoc rozšířila do 130 km vzdáleného rušného přístavu Mbandaka na řece Kongo, odkud plují lodě do 500 km vzdálené metropole Kinshasy.

„Je to významný vývoj,“ varoval vysoký představitel světové zdravotnické organizace Peter Salama, „poskytuje to úplně jiný pohled na tuto epidemii a naléhavě to po nás vyžaduje, abychom se rychle přemístili do Mbandaky a zastavili první příznak šíření.“

Salama upozornil na rizika: „Ebola ve městě je něco úplně jiného než ebola v rurální oblasti. Teď nastal potenciál pro explosivní šíření.“

Zdravotnický pracovník si svléká ochranný oděv, poté co navštívil izolované infekční oddělení v nemocnici v Bikoru, kde jsou nakažení ebolou.

Zdravotnický pracovník si svléká ochranný oděv, poté co navštívil izolované infekční oddělení v nemocnici v Bikoru, kde jsou nakažení ebolou.

FOTO: Reuters

Vzhledem k tomu, že Mbandaka je významnou dopravní křižovatkou, hrozí rozšíření eboly nejen do dalších oblastí země, ale i do sousedních států - do Republiky Kongo (tzv. Kongo-Brazzaville) a Středoafrické republiky.

Nebezpečná ebola

Demokratická republika Kongo (dříve Zair) zažila ze všech zemí na světě nejvíc epidemií eboly. Udeřila tam už devětkrát, nejhorší byly epidemie z let 1976 a 1995, kdy se nakazilo 318 respektive 315 lidí. V roce 2007 se nakazilo 264 osob. V posledních dekádě bylo několik případů, ale jen s desítkami případů.

Vůbec nejhorší epidemie eboly zasáhla západoafrické země Guineji, Libérii a Sierru Leone v letech 2013 až 2016, kdy se nakazilo přes 17 000 lidí a zemřelo jich šest tisíc.

Ebola patří mezi krvácivé horečky, způsobuje ji drobounký filovirus eboly ze skupiny RNA virů. Typickými příznaky jsou vysoké horečky, bolesti kloubů a svalů i hlavy, zvracení, průjem a krvácení vnitřní i vnější. Postupně dochází k rozpadu orgánů, zejména jater.

K přenosu dochází při styku s krví nebo tělními tekutinami nakaženého člověka či zvířete. Ebolou trpí i primáti a antilopy chocholatky, přenašeči jsou netopýři a kaloni. K šíření přispívá pojídání masa netopýrů a antilop. Úmrtnost se pohybuje podle kmene od 30 do 90 procent nakažených.

Proti nemoci neexistuje lék, ale úspěšně se otestovala vakcína. [celá zpráva]