Dutton prohlásil, že bělošští farmáři v Jižní Africe potřebují pomoc „civilizované země, jako je naše“. „Když se podíváte na záběry a čtete jejich příběhy nebo slyšíte jejich výpovědi, čelí hrozným okolnostem,“ uvedl podle BBC.

Jihoafrické ministerstvo zareagovala velmi podrážděně a řeklo, že „lituje, že australská vláda se rozhodla nepoužít dostupné diplomatické kanály“.

Počet zabitých bělošských farmářů v posledních letech výrazně stoupá, je nejvyšší od let 2010 až 2012. Transvaalská zemědělská unie uvádí 64 zavražděných v roce 2015, 71 v roce 2016 a 68 za prvních devět měsíců loňského roku. Čísla se téměř shodují s policejními statistikami.

Sami farmáři a aktivisté, kteří je hájí, uvádějí, že každý týden je zabit nejméně jeden, což uvedla i australská SkyNews. Terčem útoku jich loni bylo na 400. Nikde však nejsou čísla, zda je počet bělošských zavražděních farmářů procentuálně vyšší než černošských.

Jihoafričané si vykolíkovavají ladem ležící půdu v Olievenhoutboschu u Centurion

Jihoafričané si vykolíkovavají ladem ležící půdu v Olievenhoutboschu u Centurion

FOTO: Siphiwe Sibeko, Reuters

Podle jihoafrické policie má většina útočníků čistě loupežné motivy, ale Institut pro rasové vztahy varoval, že součástí těchto útoků může být i rasový motiv.

Násilí se vyhrotilo letos, když byl zvolen novým prezidentem Cyril Ramaphosa. Parlament na konci února probíral otázku vyvlastnění půdy bělošských farmářů. V Jižní Africe je 75 procent zemědělské půdy stále v jejich rukou, i když tvoří jen deset procent populace. S nápadem na vyvlastnění půdy přišla radikální ultralevicová strana Bojovníci za ekonomickou svobodu (EFF), která se odštěpila od Afrického národního kongresu.

Není jasné, zda parlament o tomto návrhu hlasoval, uvedla BBC. Pokud by se v tomto směru měla změnit ústava, bylo by potřeba, aby hlasovali dvě třetiny poslanců. Ve středu však Ramaphosa v parlamentu prohlásil, že se nebude žádná půda zabírat: „Neumožníme zábory země. Neumožníme invazi na pozemky, protože je to nezákonné, porušuje to práva jiných jihoafrických občanů.“

Dítě sleduje, jak si Afričanka zabírá půdu v Olievenhoutboschu.

Dítě sleduje, jak si Afričanka zabírá půdu v Olievenhoutboschu.

FOTO: Siphiwe Sibeko, Reuters

Vyjádření australského ministra vyvolalo otázky, zda nebylo rasistické, protože Austrálie je velmi přísná v udělování víz z humanitárních důvodů a čelí kritice kvůli tomu, že na své území nepouští migranty. Ministr totiž prohlásil: „Chceme lidi, kteří sem chtějí přijít, ctít naše zákony, integrovat se do naší společnosti a tvrdě pracovat, ne žít z bohatství. A já si myslím, že tito lidé potřebují zvláštní pozornost a my jim ji poskytneme.“

Jeho vyjádření vyvolalo pobouření. Kritici v tomto duchu poukazují na případ z Kanady, která v roce 2017 odmítla udělit azyl bělošské jihoafrické rodině jen na základě jejího tvrzení, že je v majoritně černošské společnosti perzekvovaná.

Situaci v zemi navíc komplikuje dlouhodobé sucho u Kapského města.