„Trumpova vláda bezpochyby roznítí mnoho 'požárů' na svém prahu i po celém světě. Počkejme a uvidíme, jak to zahýbe s Čínou,” poznamenal list Global Times v komentáři. Dá se také čekat, že americká vláda ve snaze přimět podniky k návratu svých továren z Číny do USA využije vztahů s Tchaj-wanem jako trumf při vyvíjení obchodního tlaku na Čínu.

Nezávislý komentátor Čang Li-fan si povšiml kontrastu mezi Trumpovým zaměřením na domácí témata a důrazem čínského prezidenta Si Ťin-pching na mezinárodní spolupráci.

„Dosud není jasná politika nové americké vlády vůči Číně,“ podotkl s tím, že se Trump nevěnoval v projevu mezinárodní politice. Domnívá se ale, že „Trump bude přistupovat k Číně jako podnikatel, a to zejména v hospodářských jednáních”.

V Jižní Koreji si podle agentury AP dělají starosti, zda Trump nepožádá Soul, aby nesl větší díl z nákladů na setrvání amerických jednotek v zemi jako součásti odstrašování Severní Koreje před útokem, anebo zda nezavleče jejich zemi do konfliktů mezi USA a Čínou, která je pro Jižní Koreu klíčový hospodářský partner. Anglojazyčný list JoongAng Daily nicméně v úvodníku označil za ”štěstí” Trumpův odhodlaný postoj vůči severokorejským jaderným zbraním.

Naparující se prezident 

Kanadský Globe and Mail varoval před výbojností Trumpa, která byla patrná i při přísaze na bibli. „Tohoto naparujícího se prezidenta bychom se měli obávat. Ve svém projevu slíbil, že zničí globální ekonomický řád, který Západu přinesl nejen blahobyt, ale v minulých 20 letech vymanil z krajní bídy miliardu lidí a další miliarda měla podle odhadu OSN následovat do roku 2030,” napsal list.

Předák mexické konzervativní opozice Ricardo Anaya Cortes vyzval „k jednotě všech Mexičanů vůči protekcionistické a demagogické řeči” a „proti zbytečné zdi (na hranicích), proti deportacím (přistěhovalců) a proti blokádě investic”. Mexická vláda má podle něj opustit vlažný postoj a tvrdě vymáhat nové vztahy s USA. AP poznamenala, že do USA v roce 2015 směřovalo přibližně 80 procent mexického vývozu.

Obavy v Evropě sílí

„Nový americký prezident ztělesňuje obavy a nejistotu vůči době, která přichází. Straší nás radikálním odvratem od stability demokratických systémů,” napsal šéfredaktor polského listu Gazeta Wyborcza disident Adam Michnik.

„Donald Trump je doopravdy nepředvídatelný. Jeho jazyk natolik šokuje, že se mnoho Američanů bojí, že nová vláda může dovést USA a celý svět do chaosu. Jiní věří v sílu a účinnost institucí americké demokracie. Tak či onak, Trump je hrozbou kvůli své nepochopitelnosti, nekompetenci a výrokům, které působí jako škrt přes roli Ameriky jako opory tábora demokratických států,” poznamenal.

Nebezpečné roky

„Pro Polsko a jeho sousedy nastávají nebezpečné roky,” varovala Gazeta Wyborcza.

„Určitě si vynutí podstatné korekce v domácí a zahraniční politice. Bude to zkouška zralosti a odpovědnosti za stát v neklidné době. Zkouška se týká všech, ale hlavně vládnoucí politické třídy,” dodal list na adresu polských elit.

Německá kancléřka Angela Merkelová v sobotní reakci na páteční inaugurační projev nového amerického prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že bude vždy usilovat o kompromis a že transatlantické vztahy v příštích letech neztratí na významu. Poznamenala také, že Trump dal jasně najevo své přesvědčení.

Trumpova inaugurační řeč stavějící Ameriku na první místo vyvolala v evropských médiích obavy, jakož i kritiku populismu nového šéfa Bílého domu. Projev nového prezidenta ukázal, že Trump neopustí populistické slogany z volební kampaně, napsal německý list Die Welt.

Francouzský Le Figaro považuje Trumpův inaugurační projev za agresivnější, než bývá zvykem. Podle listu Le Parisien dal Trump najevo, že hodlá provozovat politiku rozchodu nejenom ve svém projevu, ale i svým prvním exekutivním činem - podpisem dekretu, který povoluje co nejvíce výjimek pro plnění zákona o zdravotní reformě.

Podle listu Le Monde nebyl Trumpův páteční projev ani prezidentský, ani inaugurační, ale byl to projev prezidentské kampaně, plný zloby a zatrpklosti, určený jen jeho voličům, nikoli celé Americe.