Podle jihokorejského vojenského velení letěla raketa asi 30 kilometrů, což je mnohem méně, než je obvyklá délka letu, tedy nejméně 300 kilometrů.

Severní Korea v neděli prostřednictvím oficiální agentury KCNA uvedla, že zkouška, které se osobně zúčastnil vůdce Kim Čong-un, dává zemi "další způsob, jak provést jaderný útok".

Test sledoval severokorejský vůdce Kim Čong-un

Test sledoval severokorejský vůdce Kim Čong-un

FOTO: Kcna, Reuters

„Plně se potvrdila a posílila spolehlivost korejského podvodního odpalovacího systému, který perfektně splnil všechny technické požadavky pro provedení podvodního útoku," uvedla KCNA. Kim podle ní prohlásil, že je armáda KLDR nyní "schopna zasáhnout hlavy loutkových jihokorejských vojáků a amerických imperialistů, a to kdykoli se jí zlíbí".

Porušení rezolucí OSN

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že v reakci na odpálení rakety omezilo povolení pohybu severokorejského ministra zahraničí Ri Jong-soa na areál OSN v New Yorku, kde se účastní jednání o udržitelném rozvoji.

Ministerstvo poznamenalo, že odpálení balistické střely je jasným porušením několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

„Vyzýváme Severní Koreu, aby se zdržela akcí, které vedou k další destabilizaci regionu, a zaměřila se na přijetí konkrétních kroků k naplnění svých závazků a mezinárodních povinností," řekl mluvčí americké diplomacie John Kirby.

Test sledoval severokorejský vůdce Kim Čong-un

Test sledoval severokorejský vůdce Kim Čong-un

FOTO: Kcna, Reuters

Informace o odpálení rakety z ponorky vyvolaly ve světě zvýšené obavy z toho, jaké má Pchjongjang vojenské možnosti. Nepříjemný je vývoj hlavně pro Spojené státy, které KLDR považují za svého největšího nepřítele a které se doposud cítily před hrozbami východoasijské diktatury díky své vzdálenosti poměrně bezpečné.

Ponorky jsou obávanou zbraní kvůli schopnosti nepozorovaně urazit velké vzdálenosti. To platí hlavně od studené války, kdy ponorky s jaderným pohonem pluly oceány s náklady raket s jadernými hlavicemi.

KLDR již předvedla schopnosti svého ponorkového loďstva, když potopila v roce 2010 jihokorejskou válečnou korvetu Čchonan, na jejíž palubě zahynulo 46 námořníků.