Tchaj-wan se v roce 1949 odtrhl od Číny, což ale Peking nikdy neuznal. Tchajwanský prezident zahájil v roce 2008, po letech otevřeného nepřátelství mezi oběma stranami, proces sbližování. Poté, co se dostal k moci, bylo mezi oběma územími podepsáno množství dohod.

Tchajwanská opozice sobotní setkání kritizuje s tím, že jde o snahu Pekingu ovlivnit prezidentské a parlamentní volby na Tchaj-wanu, které jsou plánovány na 16. ledna. Přes noc v Singapuru protestovalo proti setkání asi 200 lidí; dopoledne se jejich počet snížil asi na 35 osob.

Spíš symbolický význam

Analytici ale předem upozornili, že sobotní schůzka bude mít spíše symbolický než konkrétní význam. Obě strany potvrdily, že během setkání prezidentů nebude podepsána žádná dohoda a nehodlají ani vydat žádné společné prohlášení.

Před setkáním se svým tchajwanským protějškem promluvil čínský prezident na singapurské Národní univerzitě, kde prohlásil, že Čína je neustále přesvědčená, že spory v Jihočínském moři by měly být vyřešeny prostřednictvím rozhovorů. Dodal ale, že vláda má zodpovědnost chránit svrchovanost země a její námořní práva.

Jak připomněla agentura Reuters, čínské teritoriální nároky se v Jihočínském moři kříží s Vietnamem, Filipínami, Malajsií, Tchaj-wanem a Brunejí. V posledních letech se Čína pustila do asertivnějšího prosazování svých nároků, což vyvolalo obavy sousedních zemí i znepokojení mezinárodního společenství.

Tento týden pronikl americký raketový torpédoborec USS Lassen za hranici 12 námořních mil vymezující pásmo pobřežního moře kolem umělého čínského ostrova ve sporné oblasti Jihočínského moře. [celá zpráva]