Su Ťij označila ústavu z roku 2008 za „nespravedlivou a nedemokratickou” a požaduje její změnu. Nemůže ve volbách kandidovat, protože její synové jsou Britové. Britské občanství měl také její zemřelý manžel.

Su Ťij, kterou režim propustil před čtyřmi lety z vězení a nyní je členkou parlamentu, řekla, že jí lichotí, že se ústavní změna dělala kvůli ní osobně, ale že takto si reformu nepředstavuje.

„Ústava říká, že se má se všemi občany jednat stejně, a toto je diskriminace s ohledem na mé děti,” uvedla na adresu vedení země.

Prezident Barack Obama se na tiskové konferenci zdraví s vůdkyní barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij.

Prezident Barack Obama se na tiskové konferenci zdraví s vůdkyní barmské opozice Do Aun Schan Su Ťij.

FOTO: Pablo Martinez Monsivais, ČTK/AP

Také Obama barmskou ústavu kritizoval: „Nerozumím tomu, že někdo nemůže kandidovat na prezidenta kvůli tomu, kdo jsou jeho děti. To mi nedává smysl.”

Obama již ve čtvrtek vyjádřil optimismus ohledně demokratických reforem v Barmě, připomněl však, že ještě mnoho práce je třeba udělat.

Reformy zbrzdily

Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně a podnikla řadu dalších demokratických kroků.

Znepokojení ale vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi, která má garantované silné pozice.

Su Ťij má u prezidenta USA silnou podporu.

Su Ťij má u prezidenta USA silnou podporu.

FOTO: Pablo Martinez Monsivais, ČTK/AP

Obama také kritizoval akce proti muslimské menšině Rohingů: „Diskriminace Rohingů či jakékoli jiné náboženské menšiny nepřísluší zemi, kterou se Barma chce v budoucnu stát. Destabilizuje to demokracii."

Občané druhé kategorie

V Barmě jsou Rohingové stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z více než miliónu příslušníků tohoto etnika tak nemá žádné státní občanství, přestože Rohingové žijí na území Barmy již několik století.

V roce 2012 téměř 140 000 Rohingů uprchlo ze svých domovů v barmském Arakanském státě po tamních krvavých střetech s buddhisty. Od té doby žijí v uprchlických táborech. I opoziční vůdkyně Su Ťij, která je považována za legendu v boji za lidská práva, byla v minulosti opakovaně kritizována, že téma Rohingů opomíjí.

Agentura AP upozornila, že Obama vystoupil se Su Ťij na společné tiskové konferenci, zatímco s prezidentem Barmy Thein Seinem ve čtvrtek nikoli. Podle AP bylo také patrné, že americký prezident a barmská opoziční vůdkyně mají přátelský vztah.