Demokraticky zvoleného prezidenta, nástupce revolucí svrženého Husního Mubáraka, smetla armáda, když se v Egyptě začalo znovu demonstrovat – proti Mursímu i na jeho obranu.

Mezi důvody bylo obnovení soudem rozpuštěného parlamentu a omezování vlivu armády.

Zásadní se ukázaly i snahy o upevnění a posílení pravomocí prezidenta: Mursí v listopadu 2012 vydal dekret, jímž si chtěl zajistit nenapadnutelnost svých rozhodnutí. Také se snažil omezit ústavní soud ve vlivu na výbor, který vytvářel novou podobu konstituce a tvořili jej téměř výhradně islamističtí představitelé.

Dekret musel odvolat, avšak ústavu prosadil. Stvrdilo ji i lidové referendum v prosinci 2012.

Pro Egypt to ale neznamenalo uklidnění. Rozepře mezi příznivci Muslimského bratrstva a jejich odpůrci vyvrcholily na konci června 2013. První výročí Mursího v úřadu provázely masové protesty – 30. června 2013 na ně přišlo skoro milión lidí.

Krvavé demonstrace

Demonstranty „podpořila“ armáda, která po třech dnech prezidenta zadržela. Ministr obrany Abdal Fattáh Sísí oznámil, že Mursí nenaplnil očekávání národa, a funkce přešla na šéfa ústavního soudu Adlího Mansúra.

V sérii protidemonstrací pořádaných Muslimským bratrstvem na 1400 lidí zahynulo a 15 tisíc skončilo ve věznicích.

Rozebírání islámského státu

Události nabraly spád: v srpnu 2013 byl zadržen Muhammad Badí, vůdce Muslimského bratrstva, v září soud zakázal veškeré aktivity bratrstva. V říjnu stanul před soudem Mursí kvůli podněcování násilí a zabíjení demonstrantů, později z terorismu a vyzrazení vojenského tajemství.

V prosinci 2013 vláda zařadila bratrstvo na seznam teroristických organizací. Pak začalo postupné „rozebírání“ islámského státu, který chtěl Mursí budovat.

Lednové referendum bojkotované islamisty schválilo novou ústavu, která omezila vliv islámského práva šaría, zaručila „absolutní“ svobodu vyznání či rovnost muže a ženy. Zároveň ale rozšířila pravomoci armády a zakázala strany s náboženskou orientací.

Stovky trestů smrti

Tisíce islamistů stanuly před soudy, které projevily nebývalou tvrdost: v březnu poslaly na smrt 529 přívrženců bratrstva, v dubnu 683. Byl mezi nimi i Badí. Stovky trestů smrti justice později změnila na doživotí, 220 hrdelních rozsudků ale potvrdila.

V květnu došlo na prezidentské volby. Vyhrál je exministr obrany Sísí. Při inauguraci se vyslovil pro dobré vztahy s Izraelem a jako prioritu vyhlásil prioritou boj s terorismem a zajištění bezpečnosti.

Dočkal se odměny: USA obnovily finanční i vojenskou pomoc a do Káhiry tak již brzy dorazí nejen 572 miliónů dolarů (1,1 mld. Kč), ale i bojové vrtulníky Apache a další vybavení za 1,3 miliardy dolarů.