„Pokud by okolnosti byly takové, že by žena byla užitečnější, potom automaticky přijde dalajláma žena,“ uvedl 77letý duchovní.

Dalajláma tak reagoval také na kauzu se sexistickými poznámkami opozice vůči australské premiérce Julii Gillardové. [celá zpráva]

Svět podle dalajlámy čelí morální krizi charakterizované nerovností a utrpením a potřebuje vůdce se schopností soucitu a porozumění. „V tomto ohledu mají biologicky ženy větší potenciál,“ podotkl dalajláma.

Dalajláma je titul nejvyššího představeného tibetské buddhistické školy Gelugpa, již založil učenec Congkhapa. Dalajláma je nejen náboženským, ale i politickým vůdcem Tibeťanů a tibetští buddhisté ho považují za vtělený projev bódhisattvy Avalókitéšvary.
Současný dalajláma je v pořadí čtrnáctým, jeho občanské jméno je Tändzin Gjamccho. Dalajlámou byl prohlášen v roce 1935 ve svých čtyřech letech. Od roku 1959 žije v Indii, kam uprchl před Číňany, kteří o osm let dříve Tibet vojensky obsadili.
Vzhledem k pokračující snaze Pekingu omezit vliv tradic a Tibet počínštit je ohrožen případný následovník dalajlámy. Když dalajláma v roce 1995 jmenoval jedenáctým pančenlámou (druhý nejvyšší duchovní) šestiletého Genduna Nyjmu, chlapec i s rodinou krátce nato zmizel a nikdo o něm už neslyšel. Čínské úřady záhy místo něj jmenovaly Gyaltsena Norbu.