„Ačkoli vše bylo spuštěno kataklyzmatickou událostí, následující nehoda v jaderné elektrárně Fukušima 1 nemůže být vnímána jako přírodní katastrofa,“ tvrdí zpráva a pokračuje: „Byla to katastrofa způsobená hlavně člověkem. Mohla se a měla se předvídat a dalo se jí předejít.“

Dále ve zprávě stojí, že si „šlo představit efektivnější reakci lidí“ na straně provozovatele i vlády.

Okolí Fukušimy uzavřeli po havárii z loňského března.

Okolí Fukušimy uzavřeli po havárii z loňského března.

FOTO: fotobanka Profimedia

Ředitel komise uvedl, že vícenásobné chyby a vědomá zanedbání nechaly elektrárnu nepřipravenou na zemětřesení.

Komise také zmínila, že k problémům přispěla i japonská kultura s úctou k autoritám, které nechce zpochybňovat.

Postupné odhalování problémů

Parlamentní komise byla ustavena dva měsíce po katastrofě v květnu 2011. Po šestiměsíčním vyšetřování sdělila, že katastrofa byla výsledkem dohody mezi vládou, úřady pro jadernou energetiku a společností Tepco.

Snímek hořící elektrárny Fukušima po vlně tsunami

Snímek hořící elektrárny Fukušima po vlně tsunami

FOTO: fotobanka Profimedia

Uvedla, že se po katastrofě se situace zhoršovala, protože vládní úřady „nefungovaly správně“ a klíčové role byly nejednoznačně stanovené.

Zmínila také, že komunikace mezi elektrárenskou společností Tepco a kanceláří premiéra Naota Kana značně vázla. Jeho návštěva Fukušimy hned po katastrofě od problému odvedla pozornost.

Katastrofa přišla po zemětřesení

Po zemětřesení byl vyřazen chladící systém, reaktory se začaly přehřívat a některé se částečně roztavily. V oblasti došlo k úniku radioaktivity do ovzduší i do vody.

Z oblasti muselo být vystěhováno 80 000 obyvatel. Šlo o největší jadernou katastrofu od černobylské v roce 1986.