Amnesty Interantional uvedla, že k mučení docházelo v Tripolisu, Misurátě a Charjanu. Viděli tam ležet lidi s otevřenými ranami na hlavách, končetinách a zádech.

"Mučení prováděli oficiálně uznané vojenské a bezpečnostní složky stejně jako ozbrojené milice operující mimo právní rámec," uvedl mluvčí londýnské kanceláře Amnesty.

"Po všech slibech, že dostanou centra pro zadržované pod kontrolu, je hrozné zjistit, že nebyl učiněn žádný pokrok, co se mučení týká," dodal pro BBC.

Lékaře nutili ošetřovat vyslýchané, aby je mohli dál mučit

"Někteří představitelé se snažili zneužít zdravotnickou pomoc Lékařů bez hranic a klást jí překážky," uvedl generální ředitel Lékařů bez hranic Christopher Stokes. "Přiváděli nám pacienty uprostřed výslechu, abychom je ošetřili a oni mohli ve výslechu pokračovat. Něco takového je zcela nepřijatelné. Naší úlohou je poskytovat lékařskou pomoc válečným zraněným a nemocným vězňům, nikoli stále dokola ošetřovat tytéž pacienty, aby mohli být znova mučeni."

Lékaři bez hranic proto ukončili své aktivity ve vazebních zařízeních v Misurátě a pomáhají jen v nemocnicích a školách.

Týmy Lékařů bez hranic začaly pracovat v misurátských vazebních zařízeních v srpnu 2011, kde měli léčit zranění, která zadržení utrpěli v boji. V rostoucí míře se ale setkávali s pacienty, kteří utrpěli zranění při mučení během výslechů, které jsou prováděny mimo vazební zařízení.

"Lékaři bez hranic až dosud ošetřili celkem 115 pacientů, kteří utrpěli zranění související s mučením, a o všech případech informovali relevantní misurátské úřady," stojí ve zprávě organizace. Podle ní byli lékaři a zdravotníci žádáni, aby ošetřovali pacienty přímo ve výslechových střediscích, což organizace kategoricky odmítla.

Osm z devíti mučených odmítli převézt do nemocnice

K nejhoršímu případu došlo 3. ledna, kdy lékaři organizace ošetřili skupinu 14 zadržovaných po jejich návratu z výslechu. Devět ze čtrnácti zadržovaných mělo na těle zřetelné stopy po mučení. Lékaři bez hranic se proto obrátili na armádní bezpečnostní službu, která je za výslechy odpovědná, s požadavkem, aby několik pacientů bylo převezeno do nemocnice, neboť urgentně potřebují pomoc specialistů. Povoleno to bylo jen u jednoho pacienta, ostatním to bylo odepřeno a byli podrobeni dalším výslechům a mučení mimo vazební zařízení.

Lékaři bez hranic si proto na začátku lednu písemně stěžovali. Bezúspěšně. "Nic se nezměnilo," uvedl Stokes. "Našemu týmu pak byli přivezeni další čtyři mučení pacienti. Na základě toho jsme nuceni zastavit veškeré zdravotnické aktivity v těchto vazebních zařízeních," dodal.