„Někteří čínští představitelé mě popisují jako démona. Ve skutečnosti se bohužel staly lži a pokrytectví součástí životů totalitního komunistického systému (v Číně),“ prohlásil dalajláma. Čínská vláda má podle něj problém s lidmi, kteří říkají pravdu. Dodal ale, že čestní lidé žijí déle a jihoafrickému arcibiskupovi vzkázal, že se rád zúčastní oslavy jeho 90. narozenin.

„Nezapomeňte mi potom poslat pozvánku, můžeme prověřit vaši vládu,“ vzkázal podle agentury Reuters dalajláma, který se do soboty do JAR nedostal, protože mu včas neudělili vízum.

Desmond Tutu, jenž je stejně jako dalajláma nositelem Nobelovy ceny za mír, loni ukončil většinu svých veřejných aktivit. Nadále však zůstává vlivnou morální veličinou.

Čína je důležitým obchodním partnerem

JAR oficiálně včasné neudělení víza nevysvětlila. Odmítla ale nařčení, že tak učinila úmyslně kvůli obchodním kontraktům s Čínou, která považuje Tibet za svoji provincii a dalajlámu jakožto státního ani náboženského zástupce neuznává.

Jihoafrický viceprezident Kgalema Motlanthe navštívil Čínu minulý týden a podepsal zde několik obchodních dohod. Podle agentury Nová Čína mu čínský viceprezident Si Ťin-pching děkoval za „cennou podporu“ JAR v záležitostech Tibetu.

Tibet pod nadvládou Číny
Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Peking podle kritiků potlačuje tradiční kulturu Tibeťanů řízeným přílivem etnických Chanů. Čína argumentuje potřebou udržování ekonomického rozvoje, který armádní invaze nastartovala.
Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, emigroval tibetský duchovní vůdce dalajláma do Indie. Následovalo jej na 80 000 Tibeťanů. Dalajlámovi věrní usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.