„Vůbec nic nepochopil,“ komentovala jeho jednání v rozhovoru pro německý Der Spiegel žena, která přišla o oči i pohlednou tvář, protože odmítla Madžídovu nabídku ke sňatku.

V rozhovoru pak vyvracela obvinění, že lhala. Ve všech rozhovorech, které před touto nedělí poskytla, i ve své knize Oko za oko, totiž trvala na tom, že Mohavedi musí pykat. „Nelhala jsem. Kdybych své právo nevyžadovala tak jednoznačně, nikdo by mě nebral vážně. Vláda by mi pak nepřiznala rozsudek (s oprávněním oslepit pachatele),“ vysvětlila svou taktiku.

Musela prostě vycházet z íránských reálií. „Podívejte: V Íránu máme středověký právní systém. Na tom nic nezměním. Musela jsem ho proto použít pro své účely,“ řekla.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Íránka měla oslepit muže, který ji připravil o oči. V poslední chvíli mu odpustila (youtube.com)

O jejím rozhodnutí, že se pomsty na poslední chvíli vzdá, prý nevěděli ani její nejbližší. „Když můj bratr bral na operačním sále pipetu, aby Madžídovi nakapal do očí kyselinu, ani on nevěděl, že od vykonání trestu upustím,“ uvedla.

Ujistila, že od provedení rozsudku ji neodradily organizace pro lidská práva, ani nabídka prezidenta Ahmadínedžáda, že jí zaplatí operaci zohavené tváře (prezident si tak asi snažil zlepšit pověst, protože o této nabídce informoval pořad íránské televize, kde vystupovala i Bahramíová).

„Ne, bylo to mé rozhodnutí. Chtěla jsem ukázat, že lidstvo nesmí zapomínat na dobro. Špatné zprávy dostáváme každý den. Chtěla jsem svým rozhodnutím dát lidem naději,“ řekla Íránka a připomněla zásadu íránského proroka Zarathuštry: „Dobře jednej, dobře mysli, dobře mluv.“

Myslí si, že i tak dosáhla cíle. „Od této chvíle bude mít každý, kdo si hraje s myšlenkou, že chrstne jinému člověku do tváře kyselinu, strach, že se mu stane totéž,“ věří v odrazující účinek svého rozhodného jednání.