Vojenští vládci oblastí zavádějí, ať již je to v Africe nebo ve Střední Asii, sofistikovaný systém „zdanění“. „Za každého humanitárního pracovníka, každé kilo rýže musí humanitární organizace zaplatit ´daň´,“ popisuje situaci holandská novinářka Linda Polmanová. Vojenští vůdcové tak získávají nemalé prostředky na nákup zbraní a udržování bojůvek, které organizují etnické čistky.

Vyšetřování z popudu Rady bezpečnosti OSN se zaměřilo na situaci v Somálsku, kterou označuje časopis Forbes za nejzkorumpovanější zemi na světě. Například Světový potravinový program (WFP), který je tam největší humanitární organizací, každoročně vynaloží na pomoc Somálsku 415 miliónů dolarů (7,5 miliardy korun), ale téměř polovina z této ohromné částky - 200 miliónů dolarů - zmizí v soukolí korupce, a to hlavně na účtech „válečný lordů“, jak se říká velitelům různých milicí.

V Afghánistánu pak působí kolem 2000 humanitárních organizací, a ačkoli je míra korupce nižší než v Somálsku, ztenčují se fondy na konkrétní projekty o 15 až 20 procent.

Množství organizací vnáší do systému zmatek

Nejde ale jen o zeměs  válečnými konflikty a korupcí. Nemalé problémy způsobuje i množství humanitárních organizací.

V mezinárodním měřítku působí kolem 40 000 nevládních humanitárních organizací. Tento úctyhodný počet pak doplňují milióny nevládních organizací v jednotlivých zemích. Jen v Indii je jich zaregistrováno 1,2 miliónu.

Tato exploze má za následek i jeden vedlejší efekt, že v organizování pomoci vládne značný chaos. Na nějakou pohromu tak může připadat 1000 různých humanitárních organizací, které se snaží pomoci postiženým, ale většinou mezi sebou nekomunikují.