Článek
„První kontakt byl na jaře loňského roku, pak v době voleb se aktivita utišila, ale když skončil volební proces, zase se obnovila. Pokračovala až do určité chvíle před pár týdny,“ řekl Eide. Tím narážel na zatčení vysokých představitelů Tálibánu v Pákistánu. „Dopad (zatčení) na naše možnosti pokračovat v politickém procesu, na který nahlížíme jako na důležitý styčný bod, byl celkově negativní.“
Podle něj se zpočátku s Tálibánem jednalo o budoucích rozhovorech. Dodal, že trvalo týdny, možná měsíce, než si obě strany začaly věřit.
Eide uvedl, že jednal i se špičkami hnutí. „Setkali jsme se s vysokými představiteli z vedení Tálibánu a setkali jsme se i s lidmi, kteří mají vliv na kvétskou šúru.“ Ta je nejvyšší radou Tálibánu.
O jednáních věděl i mulla Umar
Podle něj o jednáních musel vědět i nejvyšší představitel Tálibánu mulla Umar: „Je nemyslitelné, že by se takovéto kontakty navázaly bez jeho vědomí a bez toho, aby je schválil.“
Podle něj sama jednání ukazují, že Tálibán by byl ochoten jednat o konci bojů. „Nyní však vše zamrzlo. Eide z toho viní Pákistán. „Pákistánci nehrají roli, kterou by měli hrát.“
Pákistán, který měl v Afghánistánu vždy své zájmy, ale popírá, že zadržení špiček Tálibánu nějak ohrozilo rozhovory. Uvedl to tento týden mluvčí armády generál Athar Abbas.
I Eide řekl, že kanálů bylo více, aniž by je dále specifikoval. Pouze uvedl, že afghánský prezident Hámid Karzáí mu řekl, že v posledních měsících se jeho kontakty s hnutím prohloubily.
Jednání s Tálibánem jsou velmi ožehavou otázkou, údajně je vedli i Britové, ale všichni je vždy zatím tvrdě popírali, aby legitimní afghánská vláda neměla pocit, že je obcházena. Jednání připustil pouze afghánský prezident Hamíd Karzáí.
