Posádku tvořili čtyři Kazachové a jeden Bělorus ve věku od 53 do 58 let. Za nezákonné držení zbraní jim hrozí doživotí.

Letoun, podle CNN registrovaný v Gruzii, startoval z Pchjongjangu. Jak řekl pracovník thajského letectva, posádka mířila „někam do jižní Asie, pravděpodobně do Pákistánu“. Jiné nepotvrzené zprávy hovořily o Srí Lance.

Posádka vydávala náklad za „ropné těžební zařízení“, avšak kontrola zjistila, že jde výlučně o zbraně. Byly mezi nimi granátomety, komponenty pro rakety země-vzduch a výbušniny. Thajci zabavený náklad převezli z letiště na nedalekou základnu.

Porušení sankcí OSN

OSN v létě odvetou za severokorejský jaderný test přitvrdila sankce proti Pchjongjangu, včetně zbrojního embarga. Pro zbídačenou KLDR jsou přitom zbraně klíčovou exportní položkou, která Kimovu režimu vynáší přes miliardu dolarů ročně. Podle amerických údajů jde hlavně o prodej raket a jejich komponentů určených zemím, jako jsou Barma, Sýrie a Írán.

Thajci jednali právě na základě rezoluce Rady bezpečnosti, která povoluje provádět inspekce na lodích a letadlech mířících do KLDR nebo opačným směrem. Náměstek premiéra Suthep Thaugsuban řekl, že potrvá několik dní, než úřady budou mít k dispozici všechny detaily.

K zabavení nákladu došlo jen pár dní po návštěvě amerického emisara Stephena Bosworthe v Pchjongjangu, kde se snažil přimět Severokorejce k návratu k šestistranným rozhovorům o jaderném programu. Kimův režim je v dubnu v reakci na nové sankce označil za „mrtvé“.

Jihokorejská agentura Jonhap ze Soulu v neděli mezitím s odvoláním na nejmenovaného jihokorejského vládního činitele oznámila, že KLDR a Spojené státy na základě Bosworthovy návštěvy obnoví čtyřstranné jednání o trvalé mírové dohodě. Ta by nahradila dohodu o příměří, kterou skončila tříletá válka na Korejském poloostrově (1950–53).

Čtyřstranné rozhovory se vztahují na jednání, která vedly v letech 1997–99 oba korejské státy, USA a Čína.

KLDR předtím naléhala, že mírovou dohodu musí vyjednat výlučně s USA. To však Jižní Korea odmítla.