Článek
Václav Pecha, ex-šéf české civilní mise, uvedl, že očekávání západu jsou větší, než se dá zařídit. Rezervy misí vidí v organizaci, ve způsobu utrácení. Západ by se měl snažit maximálně využívat místních firem.
K místním volbám se Pecha zatím nechtěl vyjádřit. „Nevíme přesně, co se při volbách stalo. Až se dostaneme přístí týden přes 50% hlasů, budeme všichni vědět více.“ Oceňuje jako úspěch, že se volby v Afghánistánu vůbec konaly.
Z Afghánistánu neodcházíme
Martin Barták, ministr obrany, popsal afghánskou misi slovy „velmi náročná, těžká, ale úspěšná práce“.
Odmítl výtku, že je bezkoncepční. „ČR je součástí NATO, koncepce je jasná,“ uvedl. Podle něj byla koncepce už dříve, možná nebyla tak ucelená. Jednotky v zemi každopádně zůstanou a počet vojáků bude větší.
Ministr zahraničí Jan Kohout uvedl, že je odpůrcem fixních dat odchodu vojáků. Je prý rád, že se mise odvrací od čistě vojenské k tomu „co je podstatou naší přítomnosti - postavit zemi na nohy, aby si sama mohla vládnout.“
Škrty ve státním rozpočtu se podle něj afghánské mise nedotknou. "Prostředky, které máme na projekty, zůstávají nezměněné," řekl.
Ministerstvo zahraničí ale bude muset zavřít pět až deset velvyslanectví nebo generálních konzulátů v zahraničí. Jakých zemí se rušení bude týkat, Kohout neřekl, bude to prý ale tam, kde nyní čeští dipomaté v současnosti "nevidí velkou přidanou hodnotu".
To, že do Afghánistánu proniklo poměrně málo českých firem, nevidí jako zásadní problém. "Smysl našeho působení není, aby peníze zase skončily v ČR. Smysl je pomoci místní populaci."
Milan Kovanda, velitel 601. speciální jednotky, řekl, že před rokem byla bezpečnostní situace kritická, ale teď se "podařilo vytlačit protivníka z našeho prostoru."