Stopy byly objeveny u Ileretu na severu Keni. V sedimentech na úpatí kopce byly nalezeny dvě série otisků, jedna v hloubce o pět metrů větší než druhá. Obě jsou oddělené pískem, bahnem sopečným popílkem. Tým určil stáří pomocí radioizotopů a současně zjistil, že jednotlivé vrstvy dělí asi deset tisíc let.

Stopy jasně ukazují, jak chodil Homo erectus. Jeho způsob chůze se od moderního člověka mírně lišil, upozorňuje profesor Matthew Bennett z univerzity v Bournemouth. Na stopách není vidět, že by Homo erectus došlapával na patu.

Nález podle něj podporuje předchozí teorie o způsobu života druhu Homo erectus. „Existovaly náznaky, že Homo erectus byl schopen prohledávat krajinu, v níž pátral po mršinách a masu. A byl to schopen dělat velmi rychle, měl delší končetiny a při dlouhodobých cestách vydržel více,“ uvedl profesor a dodal: “Nyní můžeme také říci, že měl moderní anatomii nohy, což doplňuje hypotézu.“

Doplnění skládačky

U druhu Homo erectus, který přinesl velký předěl ve vývoji člověka, zatím chyběly některé fosilie, zejména kůstky nohou a rukou. „Když jsou pryč tkáně a neuchovalo se mnoho malých kostí, víme jen málo o vývoji ruky a chodidel našich předchůdců," vysvětlil Bennett.

Nejde o nejstarší otisky předchůdců člověka. Zatím nejstarší pocházejí z Laetoli v Tanzánii. Zanechal je tam Australopithecus afarensis před 3,7 milióny lety. Jeho otisky však mají úplně odlišný charakter, palec je mnohem delší a chodilo je ploché, což svědčí o tom, že i dolní končetina druhu Australopithecus afarensis si zachovávala uchopovací schopnost.