Článek
Chávez přivítal, že Obama chce zavřít tamní věznici pro osoby podezřelé z terorismu. "Nyní by měl vrátit Guantánamo Kubáncům, protože to je kubánské území," řekl Chávez na Světovém sociálním fóru v Brazílii, které je alternativou ke Světovému ekonomickému fóru ve švýcarském Davosu.
"Udržovat vojenskou základnu na Kubě proti vůli jejího lidu narušuje ty nejzákladnější principy mezinárodního práva," napsal k tomu bývalý kubánský prezident Fidel Castro. "Nerespektování vůle Kuby je arogantním jednáním a zneužitím obrovské síly vůči malé zemi," dodal. Podobná obvinění slyšelo i deset předchozích amerických prezidentů od roku 1959, kdy se Castro dostal k moci.
USA odejít nemíní
Spojené státy se Guantánama vzdát nehodlají, základna má i nadále poskytovat logistickou podporu lodím amerického námořnictva v oblasti Karibiku. V červnu 1898 na Guantánamu zakotvila americká námořní pěchota, aby podpořila boj Kubánců proti španělské nadvládě.
Podle americko-kubánské dohody z 23. února 1903 Kuba pronajala Spojeným státům zátoku Guantánamo, za což USA platí roční poplatek. Kubánský komunistický režim od roku 1960 peníze odmítá a neinkasuje. USA zde věznici pro lidi podezřelé z terorismu zřídily v roce 2002. Smlouva o pronájmu Guantánama zůstává v platnosti, dokud ho jak Kuba, tak Spojené státy nevypoví, nebo dokud jej USA samy neopustí.
Chávez, který je u moci už deset let, při vystoupení také zapěl píseň Hasta Siempre na počest kubánského hrdiny argentinského původu Ernesta Che Guevary.
Chávez se nepovažuje jen za "spasitele" své země, ale i za sjednotitele Latinské Ameriky. K tomu populisticky využívá i historické nevraživosti mnoha jejích obyvatel vůči Spojeným státům. V roce 2007 se pustil také do Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, jimž přičetl zodpovědnost za chudobu v regionu.