Delfínovec čínský byl kriticky ohroženým druhem a tým britských zoologů z Londýnské Zoologické společnosti navzdory veškerému úsilí nebyl schopen nalézt ani jediný exemplář. Jejich cílem bylo odchytit pár a zkusit jej chovat v zajetí.

Jeden z jejich členů tento fakt označil za "šokující tragédii". "Vyhubení znamená, že zmizela celá jedna vývojová větev ve stromu života."

Čeleď Lipotidae se od ostatních kytovců oddělila před 20 až 40 milióny lety. Její jediný představitel se od delfínů lišil velmi nízkou hřbetní ploutví a měl velmi dlouhé úzké čelisti. Žil ve tří až čtyřčlenných skupinách.

Podle Světového fondu ohrožených druhů WWF je však možné, že druh ještě nemusí být vyhuben, protože pátrání probíhalo pouze šest týdnů a nepostihlo celou řeku. Za vyhubený může být navíc druh označen pouze, když není spatřen po více než padesát let.

Delfínovci se stala osudná činnost člověka

Britští zoologové tvrdí, že druh vyhynul následkem lidské činnosti, protože se změnily podmínky v řece, k čemuž přispělo nejen vybudování velkých přehrad a silný provoz lodní dopravy s častými nehodami, které vodu znečišťují. Hlavním důvodem je ale nekontrovaný rybolov, kdy se používají husté sítě nebo se ryby zabíjejí elektrickým proudem.

"Jako většina velkých zvířat vyhubených v historické době, není delfínovec obětí aktivního pronásledování, ale výsledkem velkého vlivu člověka na životní prostředí."

Vyhubení delfínovce také ukazuje, že ochrana ohrožených druhů v Číně není dostatečná. Koncem dvacátého století se dokonce objevila zpráva, že Číňané delfínovce pojídali.