Článek
V roce 2007 se sešel termín Velikonoc západních a východních křesťanů. Obě církve datum vypočítávají jako první neděli po prvním jarním úplňku, západ ale používá běžný gregoriánský kalendář, zatímco pravoslavná církev se řídí starším juliánským.
Duchovní světí koláče určené lidem, kteří se sešli na podporu ukrajinského premiéra Viktora Janukovyče. Foto: REUTERS/Damir Sagolj
Pravoslavní věřící si svátek připomněli v Jeruzalémě u Chrámu Božího hrobu. Do města se sjeli i katoličtí věřící.
Patriarcha ortodoxní církve Shenouda III. během bohoslužby v Káhiře. Foto: REUTERS/Tara Todras-Whitehill
Muž sleduje tradiční obřad pravoslavné církve ve vesnici Xylophagou na Kypru. Foto: ČTK/AP
Svátek si připomínají i katolíci v zemích, kde tato víra není úplně běžná. Například v Iráku nebo v Jižní Koreji.
Žena v Jižní Koreji se modlí po skončení mše na náměstí před radnicí v Soulu. Foto: ČTK/AP
Iráčanka se modlí před sochou Panny Marie v kostele v iráckém Bagdádu. Foto: REUTERS/Mohammed Ameen
V kostelích se sešli i lidé v Číně. Honkongský kardinál Joseph Zen tamní biskupy napadl, že k tomu nemají souhlas papeže.
Bohuslužbu v Číně musela povolit čínská vláda. V zemi je asi 12 miliónů katolíků. Foto: ČTK/AP
Ženy se modlí u kříže během pouti v americkém státě Nové Mexiko. Foto: REUTERS/Jessica Rinaldi
Benedikt XVI. během noční mše ve Vatikáně. Foto: REUTERS/Jessica Rinaldi