Hlavní obsah

Virus zaútočil, když klesla vzdušná vlhkost, zjistil vědec

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Střední Evropa čelí bezprecedentnímu nárůstu počtu nakažených koronavirem. Pozitivní testy ve většině zemí střední Evropy přibývají od půlky října skoro stejným tempem, ať už je to Česká republika, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko a do značné míry i Německo.

Foto: CHMI

Průběh průměrné denní teploty na území ČR v říjnu

Článek

Estonský meteorologický expert Kaur Parve si proto všiml zajímavé souvislosti. Krátce před tím totiž poklesly ve většině zemí teploty, takže se snížila vzdušná vlhkost a začala topná sezóna.

„Mezi 10. a 13. říjnem se noci ochladily a začala být potřeba přes noc topit,“ nastínil Parve možné vysvětlení, proč začaly prudce stoupat počty nakažených.

Pozitivní jsou čtyři z deseti testovaných, to je problém, řekl Dušek

Koronavirus

Vystudovaný chemik se věnuje vlivům vlhkosti v souvislosti mimo jiné s půdními procesy.

Jako modelový příklad Parve uvádí případ Vídně. Ještě 5. října tam bylo slunečno a teplo, noční teplota byla 14 stupňů a v poledne rtuť teploměru ukazovala 22 až 25 stupňů.

První pokles přišel od 6. do 8. října, nejnižší noční teploty klesly k devíti stupňům a denní vystoupaly na 12 až 15 stupňů. Pak následoval další pokles, kdy v noci teplota klesla na dva stupně a během dne bylo maximum 11 stupňů.

Nešlo však jen o pokles teploty. „S poklesem teploty taky klesla absolutní vzdušná vlhkost, snížila se na polovinu, na hodnoty, které se neobjevovaly od jara,“ dodal Parve.

Vzduch vstupující do plic by podle něj měl obsahovat 35 gramů vody na kilogram vzduchu. Pokles venkovní teploty však znamenal, že se do plic lidí dostával vzduch, který měl o pětinu méně vody na kilogram.

Metastudie: Roušky jsou nejúčinnějším nástrojem v pandemii

Koronavirus

Hlen pokrývající sliznice v dýchacích cestách však slouží nejen ke zvlhčení vzduchu přicházejícího do plic, ale slouží i jako ochrana epitelu (kryje vnější nebo vnitřní povrchy organismu) před bakteriemi a viry.

Parve připomíná i další příklady souvislosti poklesu vzdušné vlhkosti a nárůstu počtu nakažených, tentokrát z rodného Estonska: „Na přelomu let 2020 a 2021 jsme měli dva velké poklesy absolutní vlhkosti, mezi 14. a 20. říjnem, což vedlo k prudkému nárůstu počtu nakažených.” Pak se hladina ustálila na čtyřech gramech vzdušné vlhkosti na kilogram.

Ve třech únorových týdnech klesla vzdušná vlhkost na 2,5 gramu na kilogram, což vedlo opět k nárůstu počtu nakažených, tehdy zejména mezi mladšími lidmi. Počet hospitalizovaných v zemi tehdy dosáhl sedmi set.

Parve také upozorňuje, že vlny covidu obvykle opadly, když se absolutní vlhkost vzduchu po delší dobu zvýšila, jak se tomu stalo na jaře 2020, na jaře 2021 a v Pobaltí i na podzim 2021.

Současně zmínil, že situaci zhoršuje ústřední topení, protože snižuje vzdušnou vlhkost v místnosti i pod třicet procent.

Jeho výzkum odpovídá i zjištění čínských vědců, kteří analyzovali vztah mezi teplotou a průběhem první vlny covidu. Ve Wu-chanu se ukázalo, že se mu nejlépe dařilo při průměrné teplotě osm stupňů Celsia.

Reklama

Výběr článků

Načítám