Hlavní obsah
Marco Polo na dobové kresbě Foto: Profimedia.cz

Vědci se přou, zda byl Marco Polo skutečně v Číně

Okurková sezóna přinesla už trochu otřepaný objev: slavný Marco Polo (1254−1324) nikdy nebyl v Číně a své skvěle vyprávěné historky posbíral u Baltu. Tak to alespoň prohlašuje skupina italských archeologů, kteří Benátčanovu cestu po Asii mapují.

Marco Polo na dobové kresbě Foto: Profimedia.cz
Vědci se přou, zda byl Marco Polo skutečně v Číně

Nejsou první, kdo přišel s touto tezí, a jejich spekulace naráží na opačné argumenty renomovaných sinologů. U nás s nimi nepřímo polemizuje jeden z nejvýznamnějších znalců Číny profesor Josef Kolmaš, jenž zkoumal věrohodnost cestopisu Milión, přeloženého z latiny do češtiny jako do jednoho z prvních národních jazyků už kolem roku 1400.

Kolmašovou výhodou přitom je, že se nesnaží – jak dokládají jeho přednášky – hned kategoricky odpovídat ano či ne, ale hledá nezaujatě fakta, a pak nabízí odpovědi.

Rozebírá tak pět nejčastěji citovaných důvodů, proč Marco v Číně za mongolské dynastie Jüan (1279−1368) údajně nemohl být.

Argumenty proti (dle Kolmaše)
Čínští kronikáři neuvádějí o Marcovi ani slovo.
Marco se mnohokrát zmínil o své činnosti vysokého úředníka na dvoře Kublajchánově, ale nikdy neuvedl přesně svůj titul.
Nepřivezl z Číny jediný písemný doklad své úřednické činnosti.
Hovoří o lvech a jiných podivných zvířatech v Číně, zatímco žádní lvi se tam nikdy nevyskytovali.
Nepodal žádné zprávy o tom, nač žádný cizinec nemohl tehdy nenarazit – nemá například ani zmínku o znakovém písmu, jídelních hůlkách či Velké čínské zdi.
Argumenty pro (dle Kolmaše)
Už sám fakt 700leté tradice o Markově putování a pobytu v Říši středu potvrzuje velkou životaschopnou sílu cestopisu a o něčem svědčí.
Omyly lze připustit: stovky místních jmen v cestopise, byť v překladech pod vlivem latinské a evropské grafiky a fonetiky všelijak zkomolené (Marco diktoval text ve starofrancouzštině), si nemohl autor přesně pamatovat.
Osoby zmiňované jménem jsou vesměs historické postavy doložené v čínských pramenech. V Evropě nebyly v Marcově době odjinud známy.
Marco zaznamenal události, jichž byl sám svědkem a prožíval je. Jsou opět bezpečně doložené v čínských pramenech.
Zmiňuje se o věcech, které do té doby Evropa prokazatelně neznala: například o kamenném uhlí. Číňané je těžili už po staletí, o papírových penězích, jež byly v Číně v oběhu už nejmíň od 10. až 13. století, o používání střelného prachu nebo o magnetické střelce a kompasu.
 Podal zevrubné popisy měst. Podrobnosti svědčí o tom, že je navštívil. Kdyby tam nebyl pobýval, takové detaily by neznal. Určitě ne o Chánbalyku (dnešním Pekingu), který Kublajchán vybudoval jako hlavní město.

Marco se ovšem mezitím stal výnosnou reklamou. Benátky po něm nazvaly své letiště. Snažili se i literáti a filmaři. Leckdo u nás pamatuje ambiciózní, Italy financovaný TV seriál nazvaný jednoduše Marco Polo. Natočil jej v roce 1982 režisér Giuliano Montaldo, hudbou doprovodil Ennio Morricone, zahrál si v něm i Burt Lancaster.

„Seriál byl krásný a historicky spolehlivý. Nedávno běžel na obrazovkách americký romantický příběh Marco Polo. To je úplný paskvil. Nepleťte to. Pokud můžete, vzpomínejte na ten první,“ dodává Kolmaš.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků