Článek
„Došlo k intenzivní výměně ostrých slov mezi předsedou Komise a francouzským prezidentem,“ řekl podle bulharské agentury Novinite Borisov a potvrdil, že tématem sporu byli Romové. Sarkozy nastolil tento problém při pracovním obědě.
Borisov řekl, že se „nic nerozhodlo“. Unijní předáci se podle něj „při příštím summitu“ pokusí vypracovat „dlouhodobou strategii pro nalezení řešení tohoto problému“.
Sarkozy po summitu řekl, že Paříž bude i přes kritiku pokračovat v likvidaci nelegálních táborů, ať je obývá kdokoli. Popřel, že by se s Barrosem hlasitě hádal, názorový spor ale připustil.
Prezident Nicolas Sarkozy ohlásil podle agentury AFP už před jednáním, že se k tomuto tématu vyjádří před svými partnery. Předseda parlamentu Jerzy Buzek pak potvrdil, že o tématu se jednat bude. Stav je podle něj vážný. „Máme problémy. Musíme překonat napětí, protože následky by mohly být nebezpečné,“ dodal. On sám se k tématu nevyjádřil. Sarkozy problém nastolil při obědě.
Sarkozy hají deportace
Jak ve středu večer řekl francouzský premiér Francois Fillon, jeho země zdůrazní, že při deportacích Romů postupuje v rámci práva EU. Výroky komisařky pro spravedlnost a základní práva Vivian Redingové, jež kvůli deportacím pohrozila Francii soudním řízením v EU, pak označil za „skandální“.[celá zpráva]
Postoje členských zemí k celému problému se liší. Český premiér Petr Nečas zdůraznil, že členské země jsou oprávněny vynucovat dodržování zákonů na svém území, což lze chápat jako nepřímou podporu Francie. Zároveň ale apeloval: „Jsem přesvědčen, že EU a ostatní země by se neměly nechat zatahovat do střetu, který je v mnoha ohledech spíše možná více francouzským vnitropolitickým předvolebním střetem než čímkoli jiným.“[celá zpráva]
Kritika Francie pokračuje
Jiné země se otevřeně stavěly za Evropskou komisi, která svou kritikou nynější politickou bouři rozpoutala. Finský ministr zahraničí Alexander Stubb řekl před summitem, že si není jist, zda se Francie držela při deportacích Romů evropských pravidel.
Rakouský kancléř Werner Faymann napadl Francii za výroky, že „takhle se s velkou zemí nezachází“, což ve středu řekl státní tajemník pro Evropu Pierre Lellouche. „Jedna věc je mimo diskusi: Komise je strážkyní smluv a musí rozhodnout, zda byla smlouva porušena či nikoli. To se vztahuje na Francii, stejně jako na menší a středně velké státy: nemohou existovat dvě různá měřítka,“ řekl.
Belgický premiér Yves Leterme, jehož země vede Unii, řekl, že Komise musí dohlížet na to, zda Francie při vyhošťování Romů neporušuje pravidla Evropské unie. „Komise musí dostát své odpovědnosti,“ dodal. Také on potvrdil, že občané využívající svobody volného pohybu v EU musí dodržovat pravidla platná v jednotlivých zemích.
Naléhavost problému připustil i italský premiér Silvio Berlusconi, který měl problémy s cestou na summit: jeho letadlo muselo kvůli technické poruše nouzově přistát v Miláně. Už ve středu Berlusconi řekl: „Týká se to všech zemí Evropy. Je tedy nutné dát celou věc na pořad summitu, abychom o tom všichni společně mluvili a našli společnou pozici,“ uvedl. Itálie, stejně jako Německo, Francii spíše podporují.
Oběžník potvrdil, že terčem jsou Romové
Spor vypukl, když se do tisku dostal oběžník francouzské vlády, který přikazoval přednostní zásah proti romským táborům. Komisařka pro spravedlnost a základní práva Vivian Redingová to označila za porušení unijního práva - zvláště když Francouzi předtím tvrdili, že jejich zásah není přednostně zaměřen proti Romům. [celá zpráva]
Už na začátku summitu oznámilo belgické předsednictví, že se podařilo dospět k dohodě o volném obchodu s Jižní Koreou, kterou dosud blokovala Itálie. Dohoda, která bude podepsána příští měsíc, vstoupí v platnost 1. července 2011. Odstraní velkou část tarifních i netarifních bariér pro výměnu zboží mezi oběma stranami. Belgičané uvedli, že je to první dohoda „nového typu“. Jižní Korea je čtvrtý největší obchodní partner Unie po Číně, USA a Japonsku. Hodnota obchodu s touto zemí dosahuje 25 miliard eur, tj. více než 600 miliard korun.
Jednat se mělo o vztazích k jiným světovým mocnostem a o rozpočtové kázni a o posílení sankcí vůči těm, kdo ji porušují. Jak v úvodu summitu řekla německá kancléřka Angela Merkelová, zásadní dokument na toto téma má být předložen na říjnovém summitu. Jednání vázne na sporech o rozsah případných sankcí.