Hlavní obsah
Následky bombardování NATO v roce 1999 v kosovské Prištině. Foto: Foto Profimedia.cz

Tři tisícovky Srbů žalují NATO

Podání dvou nových žalob proti Severoatlantické alianci připravují právníci zastupující tři tisícovky Srbů.

Následky bombardování NATO v roce 1999 v kosovské Prištině. Foto: Foto Profimedia.cz
Tři tisícovky Srbů žalují NATO

Jde jim o odškodnění za následky použití munice s ochuzeným uranem během bombardování v roce 1999 jak v Srbsku, tak v Kosovu a Metohiji, informovala stanice B92 s tím, že mnozí z nich trpí onkologickými onemocněními.

Několik podobných žalob bylo podáno už loni v lednu, a i když byly všechny relevantní dokumenty přeloženy do angličtiny, podle B92 Aliance zatím nijak nereagovala.

Právník Srdjan Aleksič, jenž novou skupinu zastupuje, se při vypracování žalob opíral o verdikt italského soudu. Ten přiznal odškodnění zhruba 250 italským vojákům, u nichž se následkem použití munice s ochuzeným uranem objevila nejrůznější vážná, v mnoha případech i smrtelná onemocnění.

Zmíněné tři tisíce Srbů žalujících NATO tvoří nejen příslušníci srbské armády, ale i srb­ští civilisté. Mnozí z nich trpí velmi specifickým nádorovým onemocněním a vyšetření prokázala, že v jejich krvi byly těžké kovy.

Bomby s ochuzeným uranem, který zvyšuje jejich průraznost, nasadila na území bývalé Jugoslávie v roce 1999 americká a britská armáda. V příštím desetiletí v některých oblastech Kosova podle místních lékařů stoupl výskyt rakoviny o 200 procent.

Ochuzený uran škodil i v NATO

Zdravotní potíže následkem styku s ochuzeným uranem měli i vojáci Itálie, Francie, Nizozemska, Španělska, Belgie a Portugalska. Vžilo se pro ně označení balkánský syndrom.

Tuto munici použila americká armáda v masovém měřítku také proti Iráku během války v Zálivu v roce 1991. Iráčtí lékaři poté tvrdili, že v zemi vzrostl počet onkologických onemocnění a výskyt nejrůznějších genetických deformací, které před válkou nezaznamenali.

Až 2500 obětí, tvrdí Bělehrad
Použití munice s ochuzeným uranem bylo součástí operace Spojenecká síla, která trvala od 24. března do 10. června 1999 a byla součástí války v Kosovu.
Operace měla za cíl zastavit násilí a represe proti kosovským Albáncům, umožnění dodávek humanitární pomoci, vyřešení statusu Kosova na základě dohod z Rambouillet.
Kromě materiálních škod za miliardy dolarů při ní přišlo o život podle odhadů Bělehradu až 2500 obyvatel bývalé Jugoslávie.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků