Hlavní obsah
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Foto: Francois Lenoir, Reuters

Členské země Severoatlantické aliance bezprecedentně zvyšují výdaje na obranu, které budou zásadním tématem nadcházejícího summitu v Londýně 3. a 4. prosince, kde se připomene 70 let od vzniku paktu. Prohlásil to v pátek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož výdaje na obranu stouply letos o 4,2 procenta a devět zemí bude vydávat na obranu požadovaná dvě procenta HDP.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg Foto: Francois Lenoir, Reuters
Státy NATO výrazně zvýšily výdaje na obranu

Další státy včetně České republiky přislíbily dostat se k této metě do pěti let.

„To je nevídaný pokrok, který činí NATO silnějším,” řekl v pátek novinářům Stoltenberg, podle něhož ale musejí spojenci v nastoupené cestě pokračovat i v příštích letech. Většina aliančních zemí včetně Česka chce v Londýně zopakovat slib, že dosáhne u výdajů na obranu dvouprocentní hranice ve vztahu k HDP nejpozději v roce 2024.

Podle Stoltenberga budou evropské členské země NATO a Kanada dávat na obranu o 130 miliard dolarů (tři biliony korun) více než v roce 2016, přičemž se původně avizovalo navýšení jen o 100 miliard. Na konci roku 2024 to bude o 400 miliard více.

Letos už devět členských zemí plní požadavek dávat na obranu dvě procenta HDP, přičemž před pár lety to byly jen tři. Jsou to mj. všechny tři pobaltské země, Řecko, Rumunsko, Velká Británie či Polsko.

Zvyšování výdajů na obranu je zásadním požadavkem amerického prezidenta Donalda Trumpa, na bedrech jehož země jsou teď více než dvě třetiny veškerých nákladů Aliance. Summit bude pro ostatní státy příležitostí prezentovat své obranné výdaje, které řada z nich zvyšuje k Trumpovu potěšení i pomocí nákupů amerického vojenského vybavení.

Lídři aliančních zemí se příští úterý sejdou v době, kdy jsou vztahy mezi spojenci rozvířené kritikou, kterou na adresu fungování NATO přednesl francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten před několika týdny prohlásil, že Aliance je ve stavu klinické smrti v souvislosti s pasivitou Spojených států a vojenskou ofenzivou Turecka v Sýrii. Řada zemí včetně USA dala najevo nesouhlas. Některé státy jako Německo ovšem připustily, že Alianci je třeba reformovat.

Podle Stoltenberga budou kromě peněz tématy jednání možnosti zlepšování připravenosti aliančních jednotek, aktivity Ruska, budoucí postup v odzbrojování či vojenský vzestup Číny.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků