Hlavní obsah
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) Foto: Petr Hloušek, Právo

Součástí sil rychlé reakce NATO bude příští rok 150 českých vojáků

Součástí prozatímních sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) by příští rok mělo být 150 českých vojáků. V úterý to řekl novinářům v Bruselu český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) Foto: Petr Hloušek, Právo
Součástí sil rychlé reakce NATO bude příští rok 150 českých vojáků

Česká republika pro příští rok podle plánu, který na konci října schválil parlament, vyčleňuje 1500 vojáků pro už existující síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force – NRF). Nyní zmiňovaných 150 vojáků patří do této skupiny. O případném vyslání jednotek do konkrétní operace bude rozhodovat vláda, která by neprodleně informovala obě komory parlamentu.

Vznik aliančních sil velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných zasáhnout v krizovém okamžiku na území členské země v několika dnech, podpořil zářijový summit NATO ve Walesu. Je to součást takzvaného Akčního plánu připravenosti, kterým aliance reagovala na změněné bezpečnostní prostředí po ruském zabrání Krymu a dalších krocích v ukrajinské krizi.

Reakce na ruskou imperiální politiku

Ministři zahraničí zemí NATO opět obvinili Moskvu z pokračující snahy o záměrnou destabilizaci východu Ukrajiny. "Ruské akce podkopávají bezpečnost Ukrajiny a mají vážné důsledky pro bezpečnost celého euroatlantického prostoru," uvedli ministři v prohlášení, kde se píše o ruských dodávkách tanků, protiletadlových systémů a dalších těžkých zbraní ukrajinským separatistům a o ruských vojenských aktivitách, které jsou v rozporu s mírovými dohodami z Minsku. Také odsoudili ruskou anexi poloostrova Krym i tamní zhoršující se humanitární situaci. Zopakovali, že neuznávají proruskými separatisty zorganizované hlasování, vůči kterému Moskva vyjádřila "respekt".

„Rusko se snaží nahradit vládu práva vládou síly,” poznamenal v úterý na jednání ministrů zahraničí zemí NATO nový generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán je proto podle něj potřeba uvést v život, vznikající VJTF má být jeho páteří. Tito vojáci mají „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě”, například s využitím předem připravených zásob. Informoval o něm už v pondělí. [celá zpráva]

České závazky

Protože „hrotové” uskupení má VJTF vzniknout až v roce 2016, plánuje aliance do té doby zvýšit připravenost části už existujících sil rychlé reakce NRF, celkem jde asi o 4000 vojáků. Tři členské země – Německo, Nizozemsko a Norsko – se k tomu už rozhodly, podílet se mají kromě ČR také další země.

„To, co děláme, je to, co jsme si řekli na summitu NATO – posílení kolektivní obrany,” zdůraznil Zaorálek. Připomněl, že krizová situace nepanuje jen na východě, ale také jižně od zemí aliance.

Opatření, na nichž se NATO dohodlo a která si země vyžádaly, jsou podle něj obranná. „Země chtějí vědět, že kdyby se něco dělo, mohou se spolehnout na pomoc ostatních,” zdůraznil ministr.

Na summitu NATO v září nabídl do budoucích VJTF prezident Miloš Zeman 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova spolu s několika vrtulníky. Pro rok 2015 ale Česko do aliančních sil rychlé reakce prostějovské specialisty nevysílá, základ budou tvořit výsadkáři 4. brigády rychlého nasazení.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků