Článek
Bydén hovořil pouze o zahraničním vojenském letadle, ale švédské úřady později oznámily, že letadlo bylo ruské. Na ruském ministerstvu obrany v Moskvě nebyl podle AP k zastižení nikdo, kdo by zprávu potvrdil.
Švédsko vyslalo k vojenskému letadlu stíhačky kvůli jeho identifikaci. Bydén však odmítl prozradit, jaké zemi letadlo patřilo. Švédský ministr obrany Peter Hultqvist později v rozhovoru pro švédský rozhlas uvedl, že to bylo ruské výzvědné letadlo.
Incident se stal v mezinárodním leteckém prostoru v pátek v poledne a podle Bydéna vypadal "dost závažně". Komerčnímu letu, který Bydén blíže neidentifikoval, bylo okamžitě nařízeno změnit kurz. Podle dánských a švédských médií komerční letadlo letělo do Polska, jméno letecké společnosti ani počet cestujících v letadle však ani média nezveřejnila.
Incident nebyl tak vážný jako v březnu
Mluvčí dánské armády švédskému listu Dagens Nyheter (DN) potvrdil, že armáda zaznamenala nejméně jedno ruské vojenské letadlo ve vzdušném prostoru mezi dánským ostrovem Bornholm a švédským městem Malmö v pátek zhruba ve stejnou dobu, kdy se komerční letadlo málem srazilo s neidentifikovaným vojenským letadlem.
BEZ KOMENTÁŘE: Ruský MiG se ve vzduchu přiblížil na méně než 20 metrů k norské stíhačceVideo: Reuters
Daniel Josefsson z bojového řídícího centra armády listu řekl, že poté, co vojenské letadlo zjistilo, že k němu míří stíhačky, prudce se otočilo. Ocitlo se tak ve směru, kdy hrozila srážka s civilním letadlem. Vojenské centrum řízení letového provozu pak rychle informovalo své kolegy v civilním centru řízení letového provozu.
Bydén rovněž dodal, že incident nebyl tak vážný jako v březnu, kdy bez zapnutého transpondéru letělo ruské letadlo a dostalo se do vzdálenosti 100 metrů od letadla SAS, které rovněž vzlétlo z Kodaně, napsala agentura AP.