Ruský prezident Putin vyhlásil pohotovost vojsk

Putin, který je vrchním velitelem ruských ozbrojených sil, nařídil prověrku sil nejen u západního a centrálního vojenského okruhu, ale také u dalších druhů vojsk včetně sil protivzdušné obrany nebo strategického letectva.

„Na základě rozkazu prezidenta republiky byl dnes ve 14 hodin vyhlášen poplach pro vojska západního okruhu i pro všechny jednotky na jeho území, pro 2. armádu centrálního vojenského okruhu, pro velení vzdušných a kosmických sil, výsadkových vojsk a dálkového letectva i transportního letectva,“ řekl ve středu Šojgu.

Putin podle něj nařídil prověřit schopnosti vojsk reagovat v krizových situacích, kdy je ohrožena vojenská bezpečnost státu, i v případech protiteroristických akcí nebo akcí sanitárně epidemiologického charakteru.

Prověrka se bude konat od 26. února do 3. března.

Rozkaz přišel v době zvýšeného napětí na sousední Ukrajině, kde byl po třech měsících protestů svržen prezident Viktor Janukovyč. Jeho nástupci zrušili jazykový zákon, který umožňoval menšinám používat vlastní jazyk. Rusko poslední vývoj označilo za pronásledování ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny. [celá zpráva]

Moskva kritizuje odstavení Janukovyče jako porušení dohod, které zprostředkovali ministři zahraničí Francie, Německa a Polska v pátek, a varuje, že se na Ukrajině dostávají k moci lidé napojení na ultranacionalisty hlásící se k odkazu Stepana Bandery. [celá zpráva]

Zejména na Krymu sílí protesty proti nové vládě a místy byly ukrajinské vlajky nahrazeny ruskými. Na Krymu v pronajatém přístavu Sevastopol přitom kotví ruská černomořská flotila.

Policie ve středu musela zasahovat v Simferopolu, správním středisku autonomního Krymu, rozpolceného na odpůrce a přívržence nového režimu. "Ukrajina není Rusko!" a "Alláh je veliký!" skandoval podle ČTK dav asi 10 000 krymských Tatarů, zatímco několik tisícovek místních Rusů odpovídaly pokřikem "Rusko, Rusko!".

Podle nepotvrzených zpráv si střety vyžádaly jednoho mrtvého.

Ruský poplach byl vyhlášen krátce poté, co bývalí ukrajinští prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko obvinili Rusko, že se přímo vměšuje do dění na Krymu. Podle bývalých hlav státu je potřeba napřed prověřit spekulace o porušování práv ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině.

Předseda Nejvyšší rady Krymské autonomní republiky Vladimir Konstantinov však popřel informace, že se parlament chystá vyhlásit odtržení Krymu od Ukrajiny. Zároveň vyzval obyvatelstvo ke klidu a uvážlivosti.

"V krymském parlamentu nebyla otázka odtržení Krymu od Ukrajiny nadnesena," zdůraznil Konstantinov. Taková tvrzení jsou podle něj provokace s cílem krymský zákonodárný zdiskreditovat a zbavit ho legitimity.