Hlavní obsah
Ruské ministerstvo obrany za přítomnosti prezidenta Vladimira Putina jako vrchního velitele ozbrojených sil uzavřelo kontrakt na dodání 76 nejnovějších stíhaček Su-54 a 98 bitevních vrtulníků Mi-28NM. Foto: Profimedia.cz

Ruské ministerstvo obrany koupilo nové stíhačky a vrtulníky

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek za přítomnosti prezidenta Vladimira Putina jako vrchního velitele ozbrojených sil uzavřelo kontrakt na dodání 76 nejnovějších stíhaček Su-54 a 98 bitevních vrtulníků Mi-28NM, tedy ve verzi přihlížející k výhradám vojáků během nasazení těchto strojů v Sýrii. Ministerstvo si podle armádní televize Zvězda objednalo také nové rakety ke zbraňovým systémům S-400 a Iskander.

Ruské ministerstvo obrany za přítomnosti prezidenta Vladimira Putina jako vrchního velitele ozbrojených sil uzavřelo kontrakt na dodání 76 nejnovějších stíhaček Su-54 a 98 bitevních vrtulníků Mi-28NM. Foto: Profimedia.cz
Ruské ministerstvo obrany koupilo nové stíhačky a vrtulníky

Hodnota kontraktu nebyla oznámena, ruské deníky ji dříve odhadovaly na 150 až 170 miliard rublů (asi 53 až 60 miliard Kč), uvedla ruská redakce BBC a připomněla, že podle prezidenta Putina nákup umožnila okolnost, že výrobci přistoupili na snížení cen o asi 20 procent.

„Žádné cvičiště nezajistí takovou hojnost scénářů jako nasazení v reálném boji. Můžete roky zkoušet vrtulníky, ale stejně může dojít k takovému průběhu událostí, že je nedokážete simulovat,” ocenil vliv syrského bojiště expert Konstantin Makijenko. Mi-28 dříve pronásledovala zejména kritika selhávající elektroniky, ochromující posádku. Kupříkladu brýlím pro noční vidění se podle senátora a bývalého velitele letectva Viktora Bondareva přezdívalo „smrt pilotům”.

O nasazení Su-57 v Sýrii se ví mnohem méně, ministr obrany Sergej Šojgu jen prozradil, že únorové testy na bojišti zahrnovaly odpálení střel s plochou dráhou letu.

Suchoj S-57

Foto: Profimedia.cz

Pořízení 76 stíhaček Su-57, kterými se mají do roku 2028 přezbrojit tři letecké pluky, avizoval prezident Vladimir Putin v půli května na poradě o rozvoji vojenského letectva. To v letech 2013 až 2018 získalo více než tisícovku nových a modernizovaných letadel a vrtulníků, takže se letectvo podařilo obnovit přibližně ze dvou třetin. Nyní je podle prezidenta záhodno začít s pořizováním nejnovější techniky ze sériové výroby.

Odpověď na F-22

Vývoj Su-57, který má být odpovědí na americké stíhačky F-22, začal v roce 2002, vyžádal si desítky miliardy rublů a zatím vedl ke vzniku deseti prototypů, z nichž první vzlétl v lednu 2010. Dva stroje byly zkušebně nasazeny v Sýrii.

Ministerstvo obrany loni uzavřelo dohodu na dodávku dvou letounů Su-57, z nichž první má letectvo převzít ještě letos a druhý v příštím roce. První stroje ze sériové výroby mají být vyrobeny ještě s motory předchozí generace, ale od prosince 2017 se testuje Su-57 vybavený nejnovějším motorem, schopným zajistit stíhačce nadzvukovou rychlost i bez spuštění přídavného spalování. Očekává se, že sériová výroba letounů s těmito motory začne od roku 2023.

Americký stroj F-22 Raptor, kterému se ruský letoun podobá, poprvé vzlétl v roce 1997 a mezitím se vyrobily skoro dvě stovky těchto strojů. Spojené státy je nedodávají ani svým nejbližším spojencům. Mezitím USA ve spolupráci s dalšími zeměmi vyvinuly a zavedly do výzbroje lehčí doplněk Raptoru, stíhačku F-35.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků