Hlavní obsah
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier (vlevo) a řecký prezident Prokopis Pavlopoulos (vpravo) na návštěvě v Athénách Foto: Profimedia.cz

Řecko zvažuje vymáhání německých válečných reparací

Řecký parlament má do konce roku schválit zprávu k vymáhání německých válečných reparací. Naposledy to připomněl prezident Prokopis Pavlopoulos, když během návštěvy svého německého protějška Franka-Waltera Steinmeiera v Aténách označil řecké nároky za „legislativně aktivní a právně vymahatelné“.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier (vlevo) a řecký prezident Prokopis Pavlopoulos (vpravo) na návštěvě v Athénách Foto: Profimedia.cz
Řecko zvažuje vymáhání německých válečných reparací

Německý prezident se při své návštěvě, která se symbolicky konala 12. října, v den výročí osvobození Atén od nacistické okupace, omluvil za zločiny spáchané během ní na řeckém obyvatelstvu.

Vyhnul se však jakékoliv zmínce v souvislosti s řeckými nároky na vyplacení válečných reparací. Jejích výše se dnes odhaduje na 270 miliard eur (6,99 bilionu korun).

Berlín se zpěčuje

Otázka reparací, jakož i splácení půjčky, kterou nacisté vnutili Řecku v době okupace a jejíž výši dnes odborníci vyčíslují na deset miliard eur (259 mld. korun), zmizela za vlády levicového premiéra Alexise Tsiprase. Její oživení souvisí jednak s ukončením doby, kdy Řecko a jeho ekonomika podléhaly přísné unijní kontrole, a také s neformálním odstartováním předvolební kampaně.

Tsipras při návštěvě v obci Kandanos na Krétě, kterou nacisté vypálili, kladl důraz ani ne tak na materiální stránku odškodnění, jako na morální aspekty historického vyrovnání mezi Řeky a Němci. Řecko během německé okupace utrpělo nejvíc ze všech neslovanských států. Ztráty na lidských životech dosáhly půl milionu,
tj. sedm procent tehdejšího obyvatelstva. Stovky vesnic byly vypáleny, desítky tisíc Řeků skončily před popravčí četou či na šibenicích a přes osmdesát procent řeckých Židů nepřežilo holocaust.

Němečtí představitelé popírají právní podstatu řeckých nároků s tím, že v šedesátých letech tehdejší západní Německo vyplatilo řeckým obětem kompenzace ve výši 115 milionů marek, které řecká strana považuje za naprosto neadekvátní.

Berlín se však především odvolává na tzv. dohodu 4+2 z roku 1990, podle níž se dva německé státy sjednotily, aniž by se zavázaly k jakémukoliv vyplácení válečných reparací.

Polský prezident otázku reparací otevřel v Berlíně

Řecko není jediným státem, který od Německa požaduje vyplacení válečných reparací.

Stejné téma otevřel v Berlíně i polský prezident Andrzej Duda. Podle německé stanice Deutsche Welle hodlají obě země svůj postup vůči Německu koordinovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků