Hlavní obsah
Rakouský exkancléř Sebastian Kurz Foto: Markus Schreiber, ČTK/AP

Rakušané chtějí do ústavy právo na platbu v hotovosti

Zakotvit v ústavě právo na hotovost, tedy provádět finanční transakce nadále prostřednictvím skutečných peněz, nikoliv platebními kartami nebo mobilními telefony, chce Rakouská lidová strana (ÖVP). Její šéf, bývalý kancléř Sebastian Kurz z tohoto nápadu vytvořil jedno z hlavních témat kampaně předčasných parlamentních voleb, píše server Der Standard.

Rakouský exkancléř Sebastian Kurz Foto: Markus Schreiber, ČTK/AP
Rakušané chtějí do ústavy právo na platbu v hotovosti

Platba v hotovosti je v Rakousku velmi oblíbená. Z červencového průzkumu společnosti ING vyplývá, že pouze jeden z deseti obyvatel Rakouska by si uměl představit, že by se hotovosti vzdal.

S výsledky průzkumu korespondují statistiky Evropské centrální banky (ECB). V roce  2016 se v Rakousku uskutečnilo 67 procent všech plateb v hotovosti. Například v Nizozemsku to bylo 27 procent.

Ve Švédsku se uskuteční šest ze sedmi transakcí bezhotovostně. Země dokonce uvažuje o tom, že by v nejbližší budoucnosti zrušila mince i bankovky. V této souvislosti se zmiňuje rok 2023.

„Mít možnost platit hotově je základní podmínka autonomní existence,“ prohlásil Kurz. Na počátku srpna proto oznámil, že pokud se lidovci dostanou do vlády, prosadí, aby se nárok na platbu v hotovosti zakotvil v ústavě.

Jejich bývalý koaliční partner Svobodná strana Rakouska (FPÖ), která vládla spolu s lidovci až do května, ale přispěchala s připomínkou, že to byli právě svobodní, kteří s ideou ochrany hotovosti přišli. Nápad se dostal až do programu kabinetu, ale zrealizovat se už nestačil, když vláda padla a byly vypsány předčasné volby.

„Platby moderními platebními prostředky, například kartami či mobily, je neodůvodněné zasahování do občanských svobod a práva na soukromí,“ odůvodňují svobodní nápad na zakotvení nároku na hotovost v ústavě.

O hotovost se nezasazují jen obyvatelé venkova či Rakušané seniorského věku. Ve Vídni řada obchodů, restaurací či kaváren odmítá přijímat platební karty a vyžaduje reálné peníze. Hotovost je pro mnoho obyvatel podmínka svobody.

Posvětit placení v hotovosti zanesením do ústavy by mělo pouze symbolický význam, poznamenává sever Der Standard. Rakousko je členem eurozóny a v ní má v záležitostech měnové politiky poslední slovo ECB.

Češi karty milují

Na rozdíl od Rakušanů jsou Češi v používání platebních karet přeborníky. A od té doby, co mohou platit bezkontaktně, tedy pouhým přiložením karty k platebnímu terminálu, obliba bezhotovostního placení u nich výrazně vzrostla. Pípnutím platí čím dál tím menší částky i díky tomu, že platby do 500 korun není potřeba potvrzovat PINem.

Aktuální průzkumy naznačují, že pro dva ze tří Čechů je hotovost pouze záložním řešením pro případ, že by nemohli svou útratu platit kartou. Dokonce si mnohdy v prodejně nákup rozmyslí, pokud obchodník bezhotovostní platbu neumožňuje.

Ovšem nejsou to jen karty či platební nálepky, které Češi při placení z peněženek vytahují. V obchodech již totiž není nic neobvyklého, když kupující svou útratu platí mobilem či chytrými hodinkami. Již několik let mohou lidé používat službu Google Pay, která je dostupná pro chytrá zařízení se systémem Android. Letos pak byla v Česku pro majitele iPhonů či chytrých hodinek Apple Watch zprovozněna i služba Apple Pay. Obě služby zatím nabízí zhruba polovina tuzemských bank, ostatní se k jejich spuštění v dohledné době chystají.

V České republice bylo ke konci loňského roku v oběhu celkem zhruba 12 milionů platebních karet, přičemž bezkontaktních jich bylo téměř 11,1 milionu. Češi v roce 2018 uskutečnili celkem 1,1 miliard bezhotovostních transakcí v celkovém objemu 700 miliard korun. Bezkontaktně bylo vloni provedeno 821 milionů transakcí v objemu více než 486 miliard korun.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků