Článek
"Vyvážený návrh nevyžaduje zvýšení celkových závazků," argumentovala Komise, která chce financovat družice hlavně z prostředků na ochranu a řízení přírodních zdrojů, které jsou určeny hlavně pro zemědělství a lesnictví.
Odsud chce Komise získat téměř 2,2 miliardy eur. Dalších 220 miliónů mají přinést škrty ve výdajích na unijní úřednictvo a ještě 300 miliónů se má uvolnit z prostředků na vědecký výzkum v oblasti dopravy. Návrh obsahuje hned několik politických gest: nejenže nezvyšuje výdaje, ale dokonce škrtá peníze na hojně odsuzovanou unijní byrokracii. Úspory ve výdajích na zemědělce jsou gestem vůči zemím, jež kritizují štědrost Unie v této oblasti. Patří k nim například Británie, která je vůči Galileu skeptická a dává přednost spíše americkému GPS.
Většina získané sumy, celkem 2,4 miliardy eur, má být použita pro Galileo. Zbylých 300 miliónů má sloužit k založení Evropského technologického institutu (EIT), který by se měl stát špičkovým výzkumným pracovištěm EU.
Těžká cesta do kosmu
O návrhu Komise budou už 2. října jednat ministři dopravy, v prosinci se jím mohou zabývat i hlavy států. Znamená to, že konečné rozhodnutí o financování nepadne dříve než příští rok.
Na výstavbu Galilea jsou nutné aspoň čtyři roky, takže systém může fungovat až v roce 2013.
Podle původních plánů měl být Galileo funkční již příští rok, to však ztroskotalo na neochotě soukromých firem podílet se na financování projektu. Kvůli nim musí Unie sáhnout hlouběji do kapse, pokud nechce přijít o 1,5 miliardy eur, které se již do projektu investovaly.
Úspěch však dál závisí na dohodě vlád a to je problém. "Máme 27 členských států. V každém členském státě máme pět až šest různých úřadů a všechny míří různým směrem," popsal potíže Unie generální ředitel Komise pro energetiku a dopravu Matthias Rüte. Každý stát totiž chce získat co největší část zakázek a tedy co nejvíce peněz, které se na Galileo uvolní.
Družicový projekt Galileo
Systém 30 družic měl začít fungovat v roce 2010, pravděpodobně se ale spuštění zpozdí. Systém má být přesnější než americký a na rozdíl od něj bude pod civilní kontrolou. Kromě zdarma dostupného veřejného signálu bude Galileo nabízet i kódovaný signál pro komerční využití.
Rüte také odmítl výhrady těch, kdo tvrdí, že Galileo je zbytečný, protože americký GPS lze používat zdarma. "Chceme vytvářet stále složitější aplikace, které závisí na systému, nad nímž nemáme žádnou kontrolu?" řekl na konferenci o Galileu, pořádané minulý týden.